My, želivští farníci a věřící z okolí,

jsme se rozhodli po velmi pečlivé úvaze a vzájemných konzultacích napsat tento protestní dopis církevním představitelům a členům želivského kláštera. Jsme velmi znepokojeni skutečnostmi, které jsme se před nedávnem dozvěděli zdenního tisku a televize, kde byl opat želivského kláštera Bronislav Ignác Kramár označen za spolupracovníka komunistické Státní tajné bezpečnosti.

Přestože opat Bronislav zveřejnil dopis, ve kterém vysvětluje, že nikdy sStb nespolupracoval, záležitost nebyla uspokojivě vysvětlena a vidíme snahy tuto kauzu co nejdříve ukončit bez vyřešení. Vdopise opata Bronislava je uveden pouze rok 1973, kdy skutečně kžádné spolupráci zřejmě dojít nemohlo.

VRegistračních protokolech agenturních a operativních svazků Státní bezpečnosti uložených na Slovensku jsou však o jeho osobě vedeny dokonce tři záznamy – první jako kandidát tajné spolupráce, druhý jako prověřovaná osoba. Třetí záznam je ovšem nejvážnější. Vroce 1987 byl zapsán jako agent (evidenční číslo 30599 pro Bratislavský kraj) pod krycím jménem Svätý.

Informaci si každý může ověřit na webových stránkách Ústavu paměti národa SR na adrese: http://www.upn.gov.sk/regpro/zobraz.php?kniha=80&strana=77&zaznam=74463

Tuto skutečnost považujeme za zcela nepřípustnou, neboť je nástupcem pana opata Víta Tajovského, který za komunismu jako politický vězeň vytrpěl neskutečná příkoří, ponížení amuka. Jedná se o pošpinění jeho památky i pověsti želivského kláštera sohledem na skutečnost, že právě tento klášter byl v50. letech jedním znejtěžších internačních táborů pro kněze a řeholníky nepohodlné komunistickému režimu.

Mlčení ze strany opata Bronislava a snahu o očernění a osočování osob, které se nebály veřejně ozvat a žádat vysvětlení považujeme za velmi nekorektní a za pohrdání hlasem farníků, věřících i celé široké veřejnosti. Měl by si uvědomit, že ztitulu funkce opata želivského kláštera je osobou veřejně činnou, a nejedná se tedy pouze o vnitřní záležitost kláštera. Je to záležitost celé farnosti.

Vyzýváme proto opata Bronislava, aby ztéto skutečnosti, která nyní vstoupila do povědomí veřejnosti, vyvodil osobní odpovědnost, veřejně vystoupil a podal pod tíhou všech důkazů pravdivé vysvětlení celé záležitosti, a dále již nekompromitoval pověst kláštera i celé katolické církve. Zde se již totiž pohybujeme voblasti morální odpovědnosti, která by především u církevních představitelů měla být velmi silná.

Vyzýváme rovněž jeho spolubratry ze želivského kláštera, aby začali tuto situaci veřejně řešit. Oni jsou ti první, kteří by měli ktéto situaci zaujmout stanovisko a žádat důkladné prošetření celé záležitosti.

Žádáme zároveň níže uvedené církevní představitele, aby tuto velmi nepříjemnou situaci urychleně prošetřili, neboť je skutečně smutným a krutým paradoxem, že želivský klášter – místo utrpení mnoha kněží i pana opata Tajovského – vsoučasné době vede bývalý agent Stb. Pokud totiž nebude tato situace řešena rázně a otevřeně, ulpí na pověsti katolické církve další skvrna těžko smazatelná vočích věřících i celé veřejnosti.

Želiv 23. prosince 2007

 

Na vědomí:

Mons. Diego Causero, apoštolský nuncius vČeské republice

Mons. Dominik Duka, biskup královéhradecký

Thomas Handgrätinger, generální opat premonstrátského řádu

P. Michael Josef Pojezdný, opat strahovský

Bronislav Ignác Kramár, opat želivský

Richard Róbert Štajniger, převor želivský

Jindřich Zdeněk Charouz, farář želivský

Členové Kanonie premonstrátů v Želivě