Jak jste se rozhodli založit kapelu? Přibrali jste od té doby někoho?

Jindra: Budou nám na konci září dva roky. Napadlo nás to hlavně s Milanem, bubeníkem…
Katka: Ne, napadlo to přece Aničku a Henka.
Mikuláš: Hele, všichni měli sen založit kapelu (menší hádka).
Jindra: Jinak nás je od začátku pořád stejně. No, i když možná někdo trochu přibral, takže je nás teď víc. Váhově.

Co ten váš krkolomný název?

K: O jménu jsme rozhodovali dost dlouho. Bylo spousta návrhů.
J: První impuls vznikl při našem nultém koncertu. Vyhlásili jsme soutěž o nejpřijatelnější název, dokonce o cenu. Co byla tenkrát ta výhra… Asi nic.
M: On se hlavně soutěže nikdo nezúčastnil.
J: Dobře, důležité je, že se jmenujeme podle starého plakátu.
K: Anička ho totiž našla na půdě a byla to reklama na pročišťující pilulky Kleewainovy, což je projímadlo. A pan doktor Kleewain má lékárnu U Orla v Kremži u Vídně.

Jak byste popsali styl vaší hudby?

J: Náš styl má takovou svojí definici. Oficiálně se nazývá hyperfúze kontrapunktu jemných prostororytmů, klackometalu a ratatabum dokolakolaloky.
K: Ale jinak hrajeme styl, na kterém jsme se neshodli.
J: Každý má totiž rád něco jiného a každý si tak v té kapele hraje, co chce.

Na jakých akcích vystupujete? A jaké máte dosavadní úspěchy?

M: Uspěchal co?
J: Náhodou, my máme úspěchy skoro pokaždé. Vždycky když hrajeme, tak někoho nového nadchneme.
M: Já bych řekl, že buď se to někomu líbí, nebo nelíbí. Ještě jsem neslyšel, že by někdo řekl něco mezi tím.
J: Někdy neříkají nic…
M: Ale teď co říkali lidi, kteří nás slyšeli po roce, tak podle nich už je to jiné. Nebo jiné. Lepší.
J: Hlavně jsme čím dál tím lepší v tom, jak dokážeme sami sebe přesvědčit, že jsme fakt dobří.
K: Přesně tak. A nejradši máme takové ty malé soukromé akce. Ale taky jsme třeba hráli na festivalu v Praze.

Musí být nějaká průprava předtím, než si člověk může založit kapelu?

M: My jsme téměř všichni prošli hudebkou a Jazz Bandem.
J: Všichni jsme už prostě někde hráli. Není to tak, že bychom se rozhodli založit kapelu. Ale ještě nám schází někdo, kdo by hrál na cimbál. Kdyby se někdo takový našel, ať se ozve. Jinak nikoho nepřibíráme.

Jak moc do toho člověk investuje? Co musí obětovat?

K: Nedělní odpoledne.
M: No musí mít čas na to hraní. A taky na mejdany.
K: Občas by měl třeba něco složit. A snažit se být přátelský a tolerantní.
J: Členové se prostě musí nějakým způsobem respektovat. Finančně to tak hrozné není, měli jsme štěstí, že…
K: …že spoříme se Žirafou. To je naše pokladnička.
J: To je jedna věc, ale hlavně existuje kapela Kovošrot z Dehtář, kde působí i Vaněčkova rodina a já tam zaskakuju. A oni mají aparát a vybavení, takže si to můžeme půjčovat.
K: A Henk si vybavuje vlastní nahrávací studio, díky němu jsme nahráli naše demo.
J: Ale hlavně nás hodně podporují rodiče. A Ježíšek.

SIMONA VALENTOVÁ