VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V letadle s Dalajlámou

PELHŘIMOV - Profesorka pelhřimovského gymnázia Zdeňka Hronová navštívila na podzim loňského roku na tři týdny Tibet a Nepál. O svých zážitcích povídala vúterý vpelhřimovské knihovně. Odpověděla také na několik otázek Deníku.

21.6.2007
SDÍLEJ:

České sušenky tibetským dětem chutnaly.Foto: Archiv Zdeňky Hrochové

Návštěvu Tibetu asi provází přísná pravidla, že ano?

Ano. Po příletu do Lhasy nám byl přidělen tibetský průvodce, bez něhož se tam žádná skupina nemůže pohybovat. Průvodce je zárukou toho, že se navštíví pouze místa, která byla vitineráři. Ten se musel také přesně dodržovat. Měli jsme určeno, kdy kam přijedeme a průvodce za nás zodpovídal.

Co vás při příjezdu do Tibetu zaskočilo?

I když je to opravdu velice odlišná země, tak jsem se tam rychle aklimatizovala. Vadili mi všudypřítomní čínští vojáci. I vchrámech stáli zeleně odění příslušníci armády. Nikde nevisela tibetská vlajka a nesmělo se mluvit o Dalajlámovi.

Jsou Tibeťané přátelští nebo se bojí komunikovat scizinci?

Vůbec se nebojí. Jsou přátelští a i to málo co mají, tak nabízejí. Na některá místa pomalu proniká civilizace, ale většinou tam vládne středověk. Tibeťané se živí převážně zemědělstvím. Jaky zapřahují do pluhu, který u nás měl snad Přemysl Oráč. Celá vesnice vzájemně spolupracuje, jeden bez druhého by byli ztraceni. Rádio nebo televize je pro ně něco nepochopitelného.

Jak probíhá typický den tibetského domorodce?

Většina obyvatel žije nomádským způsobem života. Takže se stěhují zmísta na místo, podle toho, jak jejich stáda jaků nebo koní spásají trávu. Byli jsme vTibetu vobdobí žní. Všechno tam dělají ručně. Koně jim rozšlapávají úrodu – tak vymlátí klasy. Potom slámu nahází na hromadu a ošatkou vyhazují zrní do vzduchu, aby vítr odvál plevy. Takže celý den mají co na práci.

Chybělo vám civilizace?

Vůbec ne. Nádherně jsem si od ní odpočinula. (smích) Mobilním telefonem jsem komunikovala srodinou. Ale třeba televize mi ani trochu nechyběla. Překvapilo mě, že i mniši vklášterech používají mobily. Po modlitbě svlečou zimní roucho, které nosí vklášterech, kde bývá zima, a jdou ven telefonovat. (smích)

Co mají mniši na práci, kromě modliteb a telefonování?

Jejich každodenní prací je udržování starých tradic. Například když vTibetu někdo zemře, tak mniši zůstávají vrodině zemřelého. Věří, že duše má třicet devět dní na to, aby si našla novou bytost. Takže vykonávají spoustu obřadů vtibetských rodinách. Vklášteře se věnují studiu posvátných svazků. Každý se těm textům snaží porozumět. Po čase se sejdou. A každý zmnichů má šanci vysvětlit ostatním, jak to pochopil. Měli jsme možnost jejich disputaci o svazcích vidět. Nerozuměli jsme, co říkají, ale jenom samotné pozorování bylo zajímavé.

Potkala jste také Dalajlámu…

Když jsme se vraceli domů, tak vDillí přistoupil do našeho letadla. Seděl pár řad před námi. Letěl snámi až do Prahy, kam byl pozván na Fórum 2000.

Jaký jste měla pocit ze společné cesty stakovou osobností?

Když nastoupil do letadla, tak jsme si říkali, že určitě dobře doletíme. Byla to směs obdivného a příjemného pocitu. Je to velmi charismatický člověk. Měli jsme nutkání ho oslovit, ale měl ssebou ochranku. Takže to nebylo možné.

Součástí vaší cesty byl i pobyt vzákladním táboře pod Mounth Everestem.

Ano. Nocovali jsme v mnišské ubytovně nejvýše položeného kláštera na světě. Odtud jsme ráno šli osm kilometrů dlouhou trasu do základního tábora Mounth Everestu ve výšce pět tisíc dvě stě metrů. Tuhle cestu musí absolvovat všichni, kdo chtějí vylézt na Everest ztibetské strany.

Uvažovala jste o tom, že byste pokořila nejvyšší horu světa?

Vidět Everest bylo úžasné. Ale vylézt až nahoru bych asi nechtěla. Šla bych tam, kdy bych mohla jít po svých a nemusela viset na laně. Tak velký dobrodruh zase nejsem. (smích)

Co vám dal pobyt vTibetu?

Zjistila jsem sjakým málem lze vystačit. Že člověk nepotřebuje moc materiálních statků. Je to spíš o duchovnu. Vtéhle oblasti jedinec sám neobstojí a bez lidské soudržnosti, dobrého srdce a přátelství nepřežije. Jinak mi to dalo vnitřní odpočinek a klid. Byli jsme i součástí mnišské bohoslužby. Což je úžasný balzám na duši, oproti naší uspěchané době.

21.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Videosouhrn Deníku – pondělí 19. února 2018

Neuvěřitelně agresivní omyl v dálničním tunelu a karate v metru: videa dne

Ilustrační foto.

Opilec opřený o budovu putoval na záchytku

Sílící mrazy se přesunuly na východ Vysočiny

Vysočina – Sílící únorové ranní mrazy se na prahu osmého kalendářního týdne přesunuly také na východ Vysočiny. V pondělí 19. února hlásila největší mráz Bystřice nad Pernštejnem, kde meteorologové naměřili minus 15,3 stupně Celsia. Ve Velkém Meziříčí bylo minus 14,4 stupně.

Po řádění zloděje zbyly poničené kříže

Pelhřimovsko – Cílem neznámého zloděje se staly dva kříže u Starých Bříšť a jeden u Zachotína mezi Humpolcem a Pelhřimovem. Z křížů, které obnovilo sdružení Zelené srdce, zmizely litinové korpusy Ježíše a z jednoho i litinová nápisová deska.

Kulisy v Červené Řečici uchovají pro budoucí generace

Červená Řečice – Divadelní kulisy byly jedním z témat posledního zasedání zastupitelstva Červené Řečice. Zda projdou restaurováním, se ale ukáže časem. Zatím jsou bezpečně uloženy pro budoucí generace.

Tradiční jarní úklid celé Vysočiny letos oslaví desátý ročník

Vysočina – Dobrovolníci ze škol, obcí a měst, firem, neziskových organizací či samotní jednotlivci se opět vydají do přírody a k cestám, aby prostředí, ve kterém žijí, vyčistili od zbytečného odpadu. I letos se totiž uskuteční akce Čistá Vysočina. Do již desátého ročníku této osvětové akce se mohou milovníci přírody z Vysočiny hlásit až do konce února.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT