„Snažíme se pomáhat dospělým i dětem, předcházet a zmírňovat jejich utrpení, členská základna nám však stárne a nedaří se nám získat mladé zapálené lidi,“ povzdychla si vedoucí oblastního spolku Českého červeného kříže Zuzana Hrkalová.

Mezi aktivity tohoto spolku přitom patří nejen výuka první pomoci u dětí a mládeže, rekondiční pobyty pro zdravotně postižené děti či oceňování dárců krve, ale i poskytování humanitární pomoci při mimořádných událostech.

Stát na provoz nedá ani korunu
„Stále hodně lidí si myslí, že na činnost dostáváme peníze od státu, což není pravda. Finanční prostředky získáváme za služby, které poskytujeme,“ vysvětlila Hrkalová.

Jak dále uvedla, peníze stačí jen na pokrytí nákladů spojených s provozem, neplyne z nich žádný zisk.
„Spousta lidí se také domnívá, že máme peníze z prodeje krve od jejich dárců. To je omyl. Milou povinností červeného kříže je pouze oceňování těchto dárců plaketami,“ podotkla vedoucí Hrkalová.

Podle člena mládeže Českého červeného kříže Ondřeje Plášila je největším problémem spolku nedostatek financí, což přispívá i k neatraktivnosti samotného členství.

„Myslím si, že většinu mladých lidí odradí vysoké příspěvky, které musí na začátku roku odevzdat,“ řekl Plášil. Ten se kroužku mladých zdravotníků věnuje už tři roky a stále ho to velmi baví.

„Vím, že to co dělám, má smysl. Díky tomuhle kroužku jsem kdykoliv připraven pomoci v krizové situaci. Proto se mi líbí,“ poznamenal mladý student Ondřej Plášil.

Velkým přáním Českého červeného kříže je vybudování si pozice stejné jakou má v zahraničí a pomáhat lidem v takové míře, jaká by mu příslušela.

Pomoc bude potřebovat i kříž
„Neobejdeme se bez podpory veřejnosti stejně, jako se neobejdeme bez alespoň nějaké podpory státních orgánů. Jak jinak bychom mohli pomáhat?“ zdůraznila Zuzana Hrkalová.

Červený kříž byl založen v roce 1863 z důvodu potřeby vycvičit v době míru dobrovolníky, kteří by ve válce ošetřovali raněné. Výuka první pomoci je pro něj nejdůležitější.