„Jsem hrozně rád, že si mě někdo všiml i na této úrovni. Nejde však jen o moje úspěchy. Nebýt rodičů, kteří mě ke sportu vedli, trenérů i celého kolektivu, určitě bych tu nestál,“ poděkoval osmnáctiletý sportovec za podporu.
Tomáš Karel poprvé přišel na trénink pelhřimovského oddílu wu–shu v pěti letech. Spíše než cvičení jej brzy začalo daleko více zajímat zápolení a vítězství na sebe nenechala dlouho čekat. Mladý kickboxer začal záhy vyhrávat, co se dalo. Stojí to ale za všechny ty jizvy a modřiny? „Když se poctivě trénuje, kickbox není nijak zvlášť nebezpečný sport. Je to jeden z mnoha předsudků,“ usmál se Tomáš.
Mladík, který v současnosti trénuje také v Praze a jezdí na turnaje po celé Evropě, nikdy nezapomněl na své rodné město. „V Pelhřimově jsem doma. Mám tu rodiče i známé. Často na ně vzpomínám, když jsem na zahraničních závodech,“ nezapíral bojovník, který shodou okolností má zrovna po sezoně.
A rozhodně nikoliv neúspěšné. Málokdo o sobě může říci, že je v něčem pátý nejlepší na světě. Tomáš Karel to po prosincovém světovém šampionátu v Portugalsku klidně tvrdit může.
Nyní jej ale čeká jiný perný boj. „Musím zvládnout maturitu. A hned potom začnu pořádně makat,“ pomyslel Tomáš Karel na další mistrovství světa. To se uskuteční koncem srpna v Olomouci.