Výrobna betonu by se měla rozšířit v Pacově na Pwlhřimovsku, nový závod na betonové směsi má v tomto roce vzniknout ve Žďáru nad Sázavou. Vyplývá to z údajů na krajských internetových stránkách. V kraji se objevují také záměry na nové obalovny asfaltových směsí, které se používají při opravách a stavbách silnic.

Betonárnu v Pacově provozuje pražská firma E + J CZECH. Její roční výkon se zatím pohybuje pod 25.000 tun betonové směsi. Do konce tohoto roku by kapacita měla stoupnout na 60.000 tun. V záměru, jehož dopad na životní prostředí nyní zkoumá krajský úřad, firma rozšíření provozu zdůvodnila rostoucí poptávkou zákazníků.

Provoz je umístěn v průmyslové zóně. Podle starosty Pacova Lukáše Vlčka si na něj zatím nikdo nestěžoval. "Jsme docela rádi, že tady je, protože cena betonu pro stavby ve městě je docela příznivá," podotkl.

Ve žďárské průmyslové zóně chce transportní beton vyrábět společnost TBG Vysočina. Ročně by měl produkovat 36.000 tun betonové směsi. Investor svůj záměr zdůvodnil tím, že výrobny takových směsí v této lokalitě mají velmi malou kapacitu a nesplňují ekologické normy.

Stavební firma Colas na přelomu roku představila záměr na rozšíření lomu u Rančířova na Jihlavsku o 2,5 hektaru, což by jí mělo zajistit kamenivo pro obalovnu na dalších pět let. V původním dobývacím prostoru budou zásoby brzy vytěženy. Z lomu chce firma ročně dostat až 350.000 tun kameniva, což je zhruba o 50.000 tun více než na současném území.

Stavební firmy chtějí na Vysočině stavět také nové obalovny asfaltových směsí. Takové provozy mají přibýt v Jihlavě a Markvarticích na Jihlavsku. Naopak několik let se kvůli protestům tamních obyvatel protahují přípravy ke stavbě v Onšovicích na Pelhřimovsku. Obalovnu s kapacitou 120 tun směsi na hodinu tam chce postavit společnost Swietelsky.

Na Vysočině vznikají nové závody a obchody, obytné domy, opravují se silnice, lidé zateplují domy. Podle Českého statistického úřadu měly loni stavební firmy v kraji o desetinu vyšší výrobu než v roce 2005. Za letošní první tři měsíce zvýšily produkci o 36 procent na 1,56 miliardy korun.