Alimenty dluží nejen otcové, kteří jsou na podpoře, ale mnohdy i výdělečně činní anebo bohatí podnikatelé, kteří nemají údajně žádný majetek.


Zákony jsou krátké

„Často otcové, kteří jsou samostatně výdělečně činní, neplatí vůbec, a zákony jsou na ně krátké,“ prozradila Irena Hlaváčková, vedoucí oddělení sociálně právní ochrany dětí v Pelhřimově a dodala, že soudy jim nemají co vzít.

„Když si k nám přijde maminka postěžovat, že jí nechodí peníze, poskytneme jí poradenskou péči. Zároveň posíláme otci upomínku o zanedbání péče a neplacení výživného,“ řekla Hlaváčková.

Trestní oznámení pomáhá

Upomínka je však mnohdy neúčinná, proto pracovnice sociálního odboru radí maminkám počkat půl roku, a pokud neobdrží žádnou finanční částku, jít na policii a podat trestní oznámení.

„To je nejlepší způsob, jak na ně. Policie se neplatiči zaleknou a ledy se tím začnou hýbat,“ spokojeně prozradila účinnou taktiku Irena Hlaváčková.

Na Pelhřimovsku je zhruba jedna desetina otců, kteří zapomínají na své povinnosti a tím se i dopouštějí přestupků. Přesnou částku výživného stanoveného soudem by matkám samoživitelkám doporučila třiatřicetiletá Stanislava.

Ta se v zájmu rychlého rozvodu o výživném pro svou dcerku s manželem nijak nedohadovala. Slíbil jí totiž, že bude platit podstatně více, než byla jeho povinnost.

„Jenže opak je pravdou. Manžel platí pouze to, co stanovil soud a dceři za celý rok nekoupí téměr nic. Přitom musí vědět, jak velké mám s malým dítětem výdaje,“ povzdychla si Stanislava.