Jako nejstarší ze sedmi dětí už od dětství pracovala. „Nejprve to bylo na různých statcích. Jeden rok jsem taky byla v hospodě. Ta už je ale teď zbouraná. No a taky jsem chodila do kravína. Dojili jsme ručně, to už si ale dnes nikdo nedovede představit,“ pousmála se Marie Matoušková.

Zažila i obě světové války. „To jsou věci, na které člověk nezapomíná. Jak tatínek nasedal na žebřiňák a my s maminkou jsme ho vyprovázeli. To už je let,“ vzpomíná na rok 1914.

I přes požehnaný věk a mnoho životních zážitků je ale stále plná optimismu a dobré nálady. Nejraději prý čte. „Romány to je moje. Ty ještě teď můžu vypravovat,“ usmívala se oslavenkyně. A jaké že je to tajemství dlouhého života?

„To je asi u každého jiné. Já jsem celý život pracovala, i na polích, ale měli jsme všeho dostatek. I jídla. Já mám třeba ze všeho nejraději brambory a mléko,“ zamyslela se Marie Matoušková.

Na Pacovsku se sté narozeniny slaví již podruhé. Ještě o jeden měsíc starší je Josefa Kačenová ze Salčovy Lhoty, která stovku oslavila 5. září.