O několik týdnů dříve doputovala do Pacova zpráva o výsledcích stavebně technického průzkumu objektu. Není to úplně povzbudivé čtení, ale zásadně překvapivě nevyznívá. Po bezmála sedmi desetiletích chátrání a devastace je synagoga z části v havarijním stavu.

Obě aktuální informace shodně potvrzují, že kroky směřující k záchraně synagogy pokračovaly ze strany nového vlastníka i ve druhé polovině loňského roku.

Zpráva o prohlášení objektu kulturní památkou nadšence ze spolku Tikkun pochopitelně potěšila. „Dopis z Ministerstva kultury přišel 30. prosince a samozřejmě nám udělal radost. Nečekali jsme, že to půjde tak rychle a hladce,“ reagovala na významný posun při chystané rekonstrukci synagogy předsedkyně spolku Tikkun Daniela Orlando.

Tikkun jako vlastník žádal o prohlášení pacovské synagogy kulturní památkou v září. „Už v říjnu nám bylo z Ministerstva kultury sděleno, že nic nestojí v cestě tomu, aby naše žádost byla vyřízena kladně,“ připomněla Daniela Orlando.

Nový status umožní čerpat dotace

Zpráva o prohlášení synagogy za kulturní památku dorazila do Pacova dokonce dříve, než stačilo ministerstvo dopad rozhodnutí kompletně zadministrovat, takže na oficiálním ministerském seznamu kulturních památek ještě pacovská synagoga nefiguruje.

Nově nabytý status umožní spolufinancovat připravovanou rekonstrukci z dotačních programů, které vypisují kraj, stát i Evropská unie prostřednictvím svých operačních programů.

Zpráva o závěrech stavebně technického průzkumu objektu v pacovské Hronově ulici totiž potvrdila, že náklady na rekonstrukci budou nemalé. Do zastavení devastace synagogy je potřeba investovat prostředky i práci bez odkladů. „Závěry stavebně technického průzkumu pro nás nejsou překvapivé. Věděli jsme, že se do objektu dlouhodobě neinvestovalo, první obhlídky z ledna a března roku 2019 naznačily, že se do záchrany bude třeba pustit bez větších průtahů,“ konstatovala Daniela Orlando.

Ze zprávy společnosti Průzkumy staveb, kterou vypracovali Dušan Šponer, Michaela Stuchlíková, Vojtěch Bartoň a Lukáš Bernard, vyplývá třeba to, že zdivo objektu trpí značnou vlhkostí. Příčinou je dešťová voda pronikající do zdiva z okolního terénu a poté vzlínající. Dále docházelo k zatékání vody do stavby z porušených a ucpaných dešťových svodů a žlabů a k zatékání vody do interiéru skrz porušenou střešní krytinu. Místy přímo vody zatékala do synagogy z okolí a rozvoj vlhkosti umožnily i porušené nebo zcela chybějící omítky.

Nejdříve musí řešit střechu

Ze stavebně technického průzkumu vyplynulo, že je ve velmi špatném a místy dokonce havarijním stavu celá krovová konstrukce. U jedné krokve dokonce hrozí bezprostřední prolomení a zřícení části krovu.

Střecha vyžaduje okamžité vyspravení střešní krytiny. „Velké množství stavebních konstrukcí je již za hranicí své životnosti a v případě zachování a záchrany objektu bude nutno provést jejich rozsáhlé opravy či výměny,“ stojí mimo jiné v závěru zprávy po stavebně technickém průzkumu.

Podle předsedkyně spolku Tikkun bude třeba nejdříve připravit plán záchranných prací. „V první řadě budeme muset zajistit větrání objektu, abychom ho zbavili vlhkosti, zajistit krovy a střechu synagogy. Až potom dojde na samotnou rekonstrukci, budeme muset získat stavební povolení, abychom se mohli pustit do stavebních prací,“ naznačila další postup Daniela Orlando.

Pacovská synagoga byla postavena v první polovině devatenáctého století. Největší rekonstrukcí prošla po požáru v roce 1933. Po druhé světové válce se už židovská komunita v Pacově neobnovila, od roku 1956 byla synagoga využívána především jako sklad.

Na její nedobrý osud upozornil jako první v roce 2015 amatérský badatel Pavel Tychtl. Následně vznikl v Pacově spolek Tikkun, který postupně díky soukromým dárcům i podpoře ze strany města shromáždil prostředky a s předcházejícím vlastníkem dojednal odkoupení synagogy.