Dlouhá léta také udržoval kontakty mj. se zahrádkáři v okrese, například v Žirovnici nebo Pelhřimově.

Celý život se věnuje hlavně šlechtění jabloní, i když je i autorem nových odrůd hrušní či slivoní. Jako autor nebo spoluautor vyšlechtil 34 nových odrůd jabloní, z nichž třeba Julia, Angold či Selena už pronikly i k pěstitelům a zákazníkům.
„Ve světě se z hlediska prodeje nejvíc uplatnila Julia, protože je to letní a zároveň pevné jablko. Vypadá pěkně a na rozdíl od běžných letních jablek vydrží několik týdnů, aniž by se kazilo nebo ohmatalo. Musí se ale dobře podchytit doba jeho sklizně," říká Jan Blažek.

Sám dodává, že vyvinout nové odrůdy se mu podařilo hlavně díky tomu, že mohl na výzkumu pracovat přes třicet let. Tím pádem získal hodně výzkumného materiálu a měl širší možnost výběru. „Snažil jsem se vytvořit kvalitnější odrůdu, než existuje. Věřil jsem, že to lze zlepšit a že budu moci nabídnout pěstitelům lepší materiál," reaguje na otázku, co ho na jeho práci nejvíc motivovalo.

Laik se možná podiví, ale vyšlechtění nové odrůdy trvá minimálně 15, spíš 20 let, když stromky zmrznou, i déle.
„Začíná se výběrem „rodičů", tedy mateřské a otcovské odrůdy. Po nakřížení se sklidí plody a vysejí semena. Po výsevu se čeká tři až čtyři roky na první plodnost semenáčů. Dále se musí počkat na definitivní výběr, a to, co je nejlepší, se rozmnoží na několika podnožích, a to trvá sedm až osm let," vysvětluje vědec, který vydal sedm odborných knih a pět dalších ovocnářských publikací.

Jen vyšlechtit odrůdu ale nestačí, těžké je i její proniknutí na trh, a to nejen časově.
„U jabloní je na rozdíl třeba od třešní velká konkurence odrůd. Takže proniknutí nové odrůdy na světový trh stojí asi 50 milionů korun. Zahrnuje určitou propagaci, lobby, spolupráci se školkaři, chladírnami až po ochutnávky v supermarketech," popisuje „cestu" nové odrůdy na trh výzkumník.

Odolné odrůdy

Ačkoli jabloně šlechtil v Polabí, mezi „jeho" odrůdy patří i řada těch, které jsou vhodné pro jeho rodné Pelhřimovsko.
Příkladem je podle něj zimní Angold, Resista připomínající vzhledem proslulé „goldeny" neboli odrůdu Golden Delicious, Fragrance nebo Frosta. „Pro Pelhřimovsko je vhodná většina odrůd odolných vůči strupovitosti. Máme snahu vybírat odrůdy, které jí tolik netrpí nebo jsou vůči ní zcela odolné," dodává Jan Blažek.

Při šlechtění není jednoduché se zavděčit všem. „Třeba velká jablka jsou pěkná, ale zvlášť těm, kdo mají děti, víc vyhovují menší a šťavnatější. Velkopěstitelé mají rádi pevnou slupku, aby se při přepravě neotlačila, naopak zahrádkářům vadí, protože z ní může bolet žaludek. A třeba Němcům tuhá slupka nevadí, protože jsou zvyklí si jablka loupat," vysvětluje vědec, který absolvoval řadu stáží v zahraničí a figuruje v řadě mezinárodních vědeckých institucí.

„Za výčtem jeho aktivit a nesporných úspěchů jsou roky systematické práce a plného zaujetí oborem, pro který se již v mládí rozhodl. Pro práci měl ty nejlepší předpoklady: erudici, houževnatost, pracovitost i trpělivost. Přispěl k rozvoji ovocnářství v našem státě," uvedl v časopise Vinař sadař o oslavenci ředitel VŠÚO Holovousy Jaroslav Vácha.