Proč se vlastně město angažovalo v této věci?

Pan Svatek koupil od majitele všechno. Celý prostor nejen před bytovkami, ale prakticky celý pás. Takže kdyby svůj nově nabytý pozemek oplotil, měli by občané smůlu a do garáží by se vůbec nedostali. A protože dohoda mezi Svatkem a Bytovým družstvem nebyla možná, muselo do toho vstoupit město.

Jak jste vše vyřešili?


Udělali jsme směnu. Za pozemky jsme mu dali parcelu na Polním dvoře. A zbývající metry čtvereční jsme mu doplatili. Cena činila 240 korun za metr, celkem tedy za 24 160 korun. Hodnota pozemků před bytovkami však nekoresponduje s hodnotou pozemku v lokalitě Polní dvůr. Hodnota stavební parcely byla v té době 405 korun za metr čtvereční. Prostor ve městě se sice prodával po 120 korunách, cenu si však můžeme stanovit individuálně. Tady jsme však byli v situaci, kdy on něco chtěl a my jsme něco chtěli. Jinak bychom se nedohodli.

Za 1932 metrů čtverečních v okolí Sdružené ulice dostal podnikatel od města 1390 metrů čtverečních velkou parcelu v lokalitě Polní dvůr, 60 metrů čtverečních ve Sdružené ulici a za rozdílných 482 metrů zaplaceno. Nemyslíte, že tato směna byla pro město nevýhodná?

To je na dohodě. Za jiných podmínek bychom se prostě nedohodli.

Vlastnili jste přece strategický bod. Mohli jste si klást podmínky nebo nesouhlasit se stavbou?


Proč bychom nesouhlasili se stavbou? Vždyť my jsme rádi, že se v Pelhřimově byty staví.

Skutečně se domníváte, že dohoda mezi SBD a Svatkem nebyla možná?

Chráníme občany, proto jsme do toho sporu vůbec vstoupili. Zastupitelstvo jednalo o celé záležitosti třikrát. Vždyť pan Zrebný, respektive stavební družstvo, si to všechno mohlo koupit a my jsme se do toho vůbec nemuseli míchat.

Jak se podle vaše názoru bude situace vyvíjet dál?

Nyní by bylo slušností lidí, aby si pozemky od města odkoupili. Bytové družstvo se s majitelem dohodne už jen těžko.