Přes čtyři a půl tisíce seniorů z celkem zhruba třiadvaceti tisíc čtyř set obyvatel žijících na Vysočině, kterým je osmdesát let a více, očkování odmítlo. V této věkové kategorii je tak první dávkou aktuálně naočkováno přes osmdesát procent populace.

Podle krajského hygienika Jiřího Kose je odmítání lidské. „Obecně je to dáno mentalitou české populace. Rodiče nechtějí očkovat děti, aniž znají důvod, ale prostě tvrdí, že je to rizikové. Stejný důvod je i u těch starších lidí,“ sdělil Jiří Kos.

Z vlastní zkušenosti navíc také ví, že u nás každoročně narůstá počet absolutních odmítačů očkování. „Mají tu tak obrovské pole působnosti při šíření vlastní propagandy, že by se lidi neměli očkovat,“ poznamenal hygienik.

Za odmítáním očkování některých obyvatel kraje může podle Jiřího Kose stát částečně i ne úplně dobře zvládnutý start očkování. „Na mysli mám registraci, kdy o to byl ze začátku obrovský zájem a ono to spadlo, pak se registrovat nedalo, pak se měnily termíny, ale bylo to odvislé od toho, kolik jsme měli vakcín,“ řekl Kos.

Data ministerstva zdravotnictví ale ukazují, že o očkování mají stále zájem i další lidé z těchto věkových skupin. I když už samozřejmě ne v takové míře jako na začátku.

1. dávka (%) 2. dávka (%)

80+ 18 891 - 80,8 % 16 483 - 70,5 %

70-79 42 061 - 84,3 % 34 325 - 68,8 %

65-69 25 653 - 79,1 % 19 669 - 60,6 %

60-64 23 461 - 72,7 % 16 762 - 52,0 %

55-59 22 583 - 67,7 % 13 167 - 39,5 %

50-54 21 421 - 64,6 % 6 725 - 20,3 %

..

16-29 15 356 – 20,9 % 4 466 – 29,1 %

Statistiky za Kraj Vysočina k 21. 6. 2021.

Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Zájem o očkování ze strany seniorů potvrzuje i Lenka Křikavová, praktická lékařka v Pelhřimově. „Senioři se nechali očkovat ochotně a neměli s tím problém. My jsme ale ze začátku neměli vakcíny, takže jsem zájemce registrovala do očkovacího centra.

Očkování odmítlo asi do pěti seniorů. Kvůli zdravotním problémům to ale nebylo,“ uvedla Lenka Křikavová.

Podobné zkušenosti s očkování proti covidu mají v Novém Městě na Moravě. „Senioři o očkování zájem většinou měli. Těch, co nechtěli, bylo opravdu jen pár. Jinak u nás očkování odmítlo zhruba deset procent ze všech pacientů,“ přemítal tamní praktický lékař pro dospělé Lukáš Koutný.

Do očkování na Vysočině se zapojilo mimo jiné celkem 187 ordinací praktických lékařů.

O vakcinaci mezi mladšími ročníky je zájem zatím vlažnější. „U nás ve škole je už očkovanej každej a vesměs se to asi podporuje. Já si myslím, že je to akorát farmaceutická lobby, protože na koronu, která mutuje jako chřipka, má smysl očkovat jen rizikové skupiny a ne se snažit to nacpat každému. Navíc ne pro každého se to očkování hodí, ale člověk žádné konzultace povinně nemá. Tendence je akorát všechny nahnat do řady a "opíchat", což působí spíš stylem, že si chce někdo namastit kapsu, než že by šlo fakt o zdraví,“ prozradila svůj názor šestadvacetiletá obyvatelka Kamenice nad Lipou, která vzhledem k citlivosti tématu nechtěla zveřejnit své jméno. Redakce ho ale zná.

Registraci k očkování pro dvanácti až patnáctileté otevřou vybraná centra v kraji 1. července. „Ve věkové kategorii šestnáct až devětadvacet let je zatím první dávkou naočkováno bezmála dvacet procent této populace. Kompletní očkování má přes šest procent z nich,“ informoval Petr Kučera, mluvčí Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který tyto údaje shromažďuje.

K 22. červnu bylo na Vysočině podáno 345278 dávek vakcíny, z toho 226 940 osob má minimálně první dávku. Vysočina se tak přiblížila v pročkovanosti k padesáti procentům všech obyvatel. „Pokud jde o výkonnost očkování, je Vysočina stále na prvním místě mezi regiony,“ sdělila mluvčí kraje Jitka Svatošová.