Ten totiž uzavřel smlouvu se společností 1. koronerská z Trutnova, která zajišťuje prohlídky těl zemřelých mimo zdravotnická zařízení.

Společnost se k začátku působení na Vysočině vyjádřila na samém začátku také. „S potěšením, ale i s velkým respektem sdělujeme, že od ledna spouštíme projekt KORONER i v Kraji Vysočina. Držte nám prosím palce, abychom naši činnost dělali úspěšně a bez problémů,“ uvedl jednatel společnosti David Tuček.

V kraji působí zatím jedna stálá posádka. „ Ta je s podporou externích lékařů, druhá posádka spolupracuje ze základny v Jindřichově Hradci. Lékaře jsme zajistili částečně naší cestou z vlastních řad s spolupracují s naší posádkou i lékaři z Jihlavy, kteří již prohlídky prováděli v rámci lékařské služby první pomoci,“ dodal Tuček.

Proč se Vysočina rozhodla pro služby koronerů, zdůvodnil jedním z dřívějších prohlášení hejtman Vítězslav Schrek. „Dnes vnímáme, že skutečně ubývá možných kapacit zejména ze strany praktických lékařů a zároveň víme, že zátěž na naše nemocnice, v současné době obzvlášť, kdy potřebujeme, aby se věnovaly jiným záležitostem, je velká,“ řekl. Kraj podle něj očekává, že v následujících čtyřech letech za služby zaplatí asi devět milionů korun.

Kdo je to koroner?

de facto poslední lékař, který zemřelého navštíví.

Úkolem koronera je prohlásit osobu za zemřelou, určit příčinu a mechanismus úmrtí a zpracovat příslušnou dokumentaci definovanou zákonem. Pokud se koronerovi nepodaří přesně určit příčinu a mechanismus úmrtí, je povinen indikovat zdravotní pitvu.

Zároveň je koronerem v rámci prohlídky stanoven datum a pokud možno i čas úmrtí.

Ze zákona mají povinnost provádět prohlídky těl zemřelých praktičtí lékaři, avšak ti se přednostně věnují svým objednaným a čekajícím pacientům. „Navíc v některých případech není možné určit, kdo je obvodním lékařem zemřelého a kdo má tedy provést prohlídku. Ta obnáší nejen ohledání těla a vyplnění příslušných dokumentů s údaji o osobě, ale také stanovení příčiny úmrtí,“ popsal náměstek hejtmana pro zdravotnictví Vladimír Novotný.

Zdravotnická záchranná služba provádí prohlídku zemřelého v případě, kdy vyjíždí k žijícímu pacientovi, který během zásahu lékaře z jakékoliv příčiny zemře. V ostatních případech přijíždí koroner.

Krajská záchranná služba tak má k dispozici speciální telefonní číslo dispečinku, který do dvou hodin od nahlášení zajistí službu ohledání. Služba bude fungovat nepřetržitě 24 hodin denně.

Koroner je bohužel jedno z nejvíce problematických povolání. Je totiž obtížné sehnat lidi, kteří by ho chtěli dělat. Podle Tučka za tím může být i častá vytíženost lékařů. „Spousta z nich navíc nechce pracovat s mrtvolami, ale věnovat se léčbě živých. V prosinci se nám ozvala jedna lékařka. Potřebovali bychom jich víc, ale jsme rádi za každého,“ říká Tuček.

Práce koronera je dobrovolná, lékaři ji vykonávají ve volném čase. „Někdy se nám podaří odhalit i násilnou smrt. Nechci v žádném případě snižovat kvality jiných lékařů, ale my máme skutečně víc času a můžeme případ zkoumat víc do hloubky. Netlačí nás plná čekárna ani další případy,“ ví Tuček.

Výjezdy koronera tvoří z třicet procent úmrtí v rodině, stejný počet výjezdů je do domovů důchodců a sociálních ústavů, ve čtyřiceti procentech spolupracuje s policií – při otevírání bytů, nálezu těl, sebevraždách, případně i vraždách.

„Výborně se nám osvědčili jako koroneři psychiatři. Práce je baví, což je základ, navíc mohou poskytnout i první psychologickou pomoc pozůstalým. Ale máme skvělou spolupráci i s dalšími,“ srovnal Tuček.