Letos se Oblastní charitě Pelhřimov podařilo vybrat celkem 903 697 korun, což je o 91 611 korun více než loni. Čím si vysvětlujete tato rekordní čísla?

Je to neustále se zlepšující organizací sbírky. Daří se nám získat i více dobrovolníků, kteří nám se sbírkou pomáhají. Vysvětluji si to současně i štědrostí lidí a doufám i důvěrou, kterou k nám mají. Jsem rád, že výsledek je takový pěkný a že se nám v tomto ohledu daří.

To ale není kompletní výsledek Tříkrálové sbírky na Pelhřimovsku. Sbírka se totiž koná v rámci farních charit ještě na dalších místech okresu. Jak potom rozdělujete výtěžek sbírky?

Každá charita má své území, které má na starost. Tříkrálová sbírka tak připadá na území, které konkrétní charita obhospodařuje. Vybrané peníze potom pomáhají přímo lidem v dané lokalitě.

Jaké projekty nebo služby podpoříte díky Tříkrálové sbírce v Oblastní charitě Pelhřimov?

Podpoříme zejména Domácí hospicovou péči Iris, která je stále v rozvoji a finanční prostředky jsou vhodným nástrojem, jak tuto službu rozšířit a jak zaplatit lékaře a zdravotní sestry. Dalšími projekty, kde peníze využijeme, jsou sociální služby, které poskytujeme. Peníze tedy nejspíš také poslouží k nákupu nového automobilu, díky kterému se lépe dostaneme ke svým klientům. V současné době máme 14 automobilů. Další část výtěžku poputuje na přímou pomoc lidem v nouzi.

Na co byste v pelhřimovské charitě potřebovali více peněz?

V rámci domácí hospicové péče si pokaždé pokládáme otázku, jak se nám podaří tuto službu zafinancovat, takže tam je to stále otevřené. Možnosti, jak ji rozšiřovat a zlepšovat jsou stále nasnadě. V rámci domácí hospicové péče máme také určitou představu, že bychom mohli poskytovat víc poradenství. Zatím tam máme poradenství pro pozůstalé, které bychom mohli rozšířit třeba ještě o poradenství pro maminky.

Ředitelem Oblastní charity Pelhřimov jste dva roky a sbírku jste teď pořádal potřetí. Je to pro vás náročné? Máte s něčím takovým zkušenosti?

Zkušenosti jsem žádné neměl, ale naštěstí tady mám pokaždé nějakého koordinátora, který sbírku zabezpečuje, takže hlavní tíže neleží na mě, ale na něm. Všechny tři koordinátorky, se kterými jsem zatím spolupracoval, to zvládly výborně. Nemusel jsem řešit žádnou krizovou situaci, která by s Tříkrálovou sbírkou souvisela. Tímto jim děkuji a jsem rád, že všechny úkoly tak dobře zvládly.

Kdo vám pomáhal letos?

Letos Tříkrálovou sbírku koordinovala a řídila Dominika Dufková. Musím říci, že na to, že to dělala poprvé, to bylo bezchybné a výborné.

Dokázal byste říci, jak se sbírka během dvaceti let na Pelhřimovsku vyvíjela?

Nemám to z vlastní zkušenosti, ale vím, že na začátku bylo mnohem více případů, kdy lidé koledníkům neotevřeli, nebo se chovali nevhodně. V současnosti je ale tak velké povědomí o Tříkrálové sbírce, že většina lidí ji přijímá kladně. Někteří lidé dokonce tři krále očekávají, a když k nim nepřijdou, tak se nám ozývají s tím, že by chtěli přispět. Z novějších aktivit bych zmínil Tříkrálový pochod na Křemešník, jehož jsme spolupořadatelé a letos se uskutečnil již třetí ročník. Mezi novinky patří i koledování v pelhřimovských firmách a na úřadech, kde se role králů ujímají představitelé městského úřadu, farnosti a Charity (letos podruhé). Protože i tyto novinky jsou přijímány s velkým ohlasem, věřím, že se z nich stane tradice.

A co se týče organizace a výtěžku?

Když sbírka začínala, tak se dělala, jak se říká, na koleni. Teď je organizace mnohem lépe propracovaná, zkoordinovaná a stále se zlepšuje. Za poslední tři roky, co jsem tady, výtěžek pravidelně stoupá. Určitě také přibývá obcí, kde se koleduje. Teď už to sice není takový skokový nárůst, ale ze začátku to tak bylo. Dříve dokonce lidé z charity objížděli obce a tamní obyvatele přemlouvali, aby se do Tříkrálové sbírky zapojili. To my dnes dělat nemusíme, protože většinou už je v obcích nějaká tradice.

Kolik koledníků potřebujete, abyste pokryli celou vaši oblast? A jak tyto pomocníky hledáte?

Letos se na sbírce podílelo kolem 450 dobrovolníků a ani tento počet stále nestačí. Ve většině obcí to funguje tak, že tam již známe vedoucího skupinky a ten si sežene koledníky. Většinou jsou to každý rok ti samí dobrovolníci, takže je i lidé znají, což je výhoda. V Pelhřimově je ale situace trochu jiná. Tady spolupracujeme s farností, kde nám hodně pomáhá paní Papežová, která osloví farníky, skauty a známé. Snažíme se také oslovovat širší veřejnost a příští rok bychom se rádi domluvili ve školách se studenty, protože koledníků v Pelhřimově je stále málo.

V Pelhřimově se tedy nedaří pokrýt všechny oblasti?

Zdaleka ne. Letos tu chodilo patnáct skupinek. Stejně mám ale zprávy od spousty lidí, že u nich tři králové nebyli. Dnes už je to opravdu tak, že je lidem líto, že u nich koledníci nebyli. Takže stále hledáme nové pomocníky, kteří by nám v Pelhřimově pomohli sbírku rozšířit.

Setkávají se tři králové i s negativními reakcemi lidí?

Myslím si, že je to velmi výjimečná situace a koledníci jsou v podstatě přijímáni kladně. Co mi vyprávěli starostové, kteří se hodně podílejí na organizaci sbírky u nich v obci, tak prý první rok jim spoustu lidí neotevřelo, ale hned o rok později se lidé ptali, jestli koledníci přijdou zase. Z roku na rok se to opravdu hodně změnilo a ochota lidí neustále roste a dárci jsou čím dál štědřejší.

Jak je na tom, co se týče chudých lidí, Vysočina ve srovnání se zbytkem republiky?

V tom nemám bohužel žádný přehled. Říká se ale, že okres Pelhřimov je jeden z nejchudších. Těžko se to porovnává i jen třeba s ostatními charitami v okolí. Lidí, kteří navštíví Charitní záchrannou síť, kde poskytujeme pomoc lidem v nouzi, je poměrně dost.

Jaké máte v charitě plány na letošní rok?

Letos chystáme setkání seniorů v rámci pečovatelské služby, a to jak v Pelhřimově, tak v Žirovnici. V Žirovnici má toto setkání již několikaletou tradici, v Pelhřimově jsme s tímto posezením pro seniory začali minulý rok. Teď plánujeme udělat speciální masopustní posezení. Budeme tam mít i nějaké masopustní dobroty, a tím bychom chtěli nalákat i víc chlapů, protože loni tam byl jen jeden. Akci chystáme na 20. února v Hodině H. Rádi bychom taková setkání dělali čtvrtletně, nebo i víckrát do roka. Také připravujeme tradiční dny domácí hospicové péče, které se konají v říjnu. Loni jsme začali i se vzpomínkovým setkáním Pomněnka ve spolupráci s Domovem pro seniory Pelhřimov, což je akce pro lidi, kteří přišli o blízkého člověka. Pak opět počítáme s účastí na Prezentaci poskytovatelů sociálních služeb na pelhřimovském náměstí, kde naše služby představíme široké veřejnosti. „Zapalme svíčku“ je již naše tradiční prosincová akce. Moc rádi bychom také uspořádali nějakou akci pro dobrovolníky, kteří nám pomáhají nejen s Tříkrálovou sbírkou.

Jiří Smrčka

- narozen 11. října 1973
- dokončil magisterské vzdělání na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy
- 25 let pracoval pro České dráhy v oblasti telekomunikací
- je ženatý a má pět dětí