Rozlousknout oříšek, zda mluvnický pád jména obce zní v Kališti, nebo v Kalištích, jednoznačně nedokážou ani slovníky místních jmen, ani historické zápisy z kronik vesnice. A ani u tamních obyvatel nepanuje stoprocentní shoda.
I když se lidé z obce po poradě s lingvisty dohodli, že se přikloní ke skloňování v čís- le jednotném rodu střední- ho, stále je slyšet a vidět místo „v Kališti" podoba takzvaného pomnožného čísla „v Kalištích". „Tuto otázku jsme se snažili vyřešit v rámci oslav spojených s výročím Gustava Mahlera, našeho rodáka. Nakonec jsme si řekli, že budeme říkat a psát v Kališti. Je ale pravda, že hodně lidí používá v Kalištích," poznamenal starosta obce Kaliště Pavel Kutiš.
Současná kronikářka obce Kaliště Zuzana Rodová zmínila, že ani její předchůdci nebyli ve skloňování jména vsi jednotní. „První kronikář obce František Zábrana, který se funkce ujal roku 1937, se v úvodu kroniky představu- je jako řídící učitel v Kališti. V Kališti pak používá skoro pokaždé, nicméně i přesto se několikrát setkáme s tím, že napsal v Kalištích," popsala Rodová, jak se se skloňováním popasoval první kronikář. Druhý zapisovatel dění v obci Bohumil Semrád prý zase používal téměř ve všech případech „v Kalištích". „Ale opět vidíme například zápis, kde je v naší obci Kališti. Další kronikář Josef Šimek, který psal od roku 1981, použí- vá taktéž jméno Kaliště v čísle pomnožném," zaregistrova-la další vývoj Rodová.
Platí, že zvyk je železná košile
Dodala, že ona sama se sna- ží problému vyhnout tím, že nejčastěji užívá spojení „v obci Kaliště", a tak se skloňováním jména Kaliště nemusí zabývat. „Když jsem začala kroniku psát, řekla jsem si, že to budu řešit právě tímto způsobem, abych vyhově- la oběma táborům. Jenomže platí, že zvyk je železná košile. Po pár stránkách už jsem psala v Kalištích, a ani jsem si to neuvědomovala," usmála se současná kališťská kronikářka s tím, že sama vlastně neví, která podoba je správná.
Zuzana Rodová ještě doplnila, že v současnosti od tamních obyvatel častěji slýchává podobu v Kalištích. „Nicméně jsem se setkala i s tím, že někdo prosazuje v Kališti. Z osobní zkušenosti si ale myslím, že těchto lidí je menšina," odhadovala Rodová.
Jak potvrdil Milan Harvalík z oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky, kde se vlastními jmény zabývají, s gramatickým číslem, v tomto případě s jednotným nebo pomnožným, a následně se skloňováním názvu obce Kaliště u Humpolce to není právě jednoduché.
„Gramatické číslo a skloňování jmen obcí funguje podle toho, čím a jak byl jejich název motivován. Kaliště se evidentně jmenují podle kaliště, bahnitého místa. Problém je v tom, zda se obec jmenuje podle toho, že tam bylo jedno kaliště, anebo se tam nacházelo kališť více. To ale ne vždy dokážeme zjistit," přiblížil Harvalík.
Dodal, že v Čechách se vyskytuje šestnáct obcí se jménem Kaliště, na Moravě je pak taková obec jedna. „Slovník Místní jména v Čechách Antonína Profouse uvádí v některých případech takové podoby, z nichž je určení čísla i skloňování jednoznačné," upozornil Harvalík a uvedl příklad obce Kaliště u Lišova, která má v šestém pádě podobu v Kalištích.
Co se ale týče obce Kaliště u Humpolce, slovník Antonína Profouse zaznamenává nejednoznačnost. „Nejprve s vykřičníkem uvádí, že lidově se říká v Kališti, ale vedle toho je podoba do Kališť," podotkl Milan Harvalík.
V knize Aleny Polívkové Naše místní jména a jak jich užívat se pak čtenáři dozvědí, že jméno Kaliště je v jednotném čísle, ale i pomnožné, a to opět v závislosti na tom, o které ze sedmnácti jmen obcí na našem území jde.
Milan Harvalík dodal obecnou radu, že problém s nejednoznačným skloňováním by mohl vyřešit tamní úzus, tedy zvyk, jak sami obyvatelé obce její jméno používají. Ten je ovšem v případě obce Kaliště u Humpolce i podle výše zmíněného slovníku rovněž rozkolísaný. „Pokud by chtěli mít se skloňováním jména své obce jasno a nechtěli zachovat obě varianty, měli by se místní dohodnout, jaký úzus podpoří," doporučil Harvalík.
Podobné peripetie se skloňováním jména své obce řeší čas od času i Želivští. Na rozdíl od obce Kaliště je ale v tomto případě správná podoba jasná. Želiv je čísla jednotného a rodu mužského neživotného, nikoliv ženského. Nepoužívá se tedy „v Želivi", ale říká se „v Želivě", což se jednoznačně shoduje i s tamním územ.
Podle domluvy
jednotné číslo, rod střední:
1. pád: Kaliště
2. pád: Kaliště
3. pád: Kališti
4. pád: Kaliště
5. pád: Kaliště
6. pád: Kališti
7. pád: Kalištěm
přídavná jména: kalištský, kalištští učitelé