Sobota totiž patřila na observatoři dnu otevřených dveří, který se tam koná každoročně u příležitosti Světového meteorologického dne.

Po úvodním slovu Milana Váni přišlo hlavní gró prohlídky - praktické ukázky měření, které se sešly s velkým zájmem. Meteorologové přítomné seznamovali s měřícími přístroji například pro měření čistoty ovzduší, množství srážek, teploty ovzduší, rychlosti a směru větru nebo slunečního svitu.

Následně bylo připraveno zastavení u stožáru, na které se těšil nejeden návštěvník. Observatoř se totiž od loňského roku může pochlubit jednou z nejvyšších staveb v republice –  250 metrů vysokým stožárem osazeným přístroji, sloužícími k měření obsahu skleníkových plynů v ovzduší. „Myslíš, že se svezeme nahoru výtahem,“ ptal se jeden z návštěvníků svého známého při cestě k unikátní atmosférické stanici, která je vidět široko daleko.

Nesvezl se nikdo z přítomných, protože během poutavého povídání o stožáru se všichni dozvěděli, že výtah má benzínový pohon a vzhledem k tomu, že stanice měří znečištění atmosféry, tak se k ochozům, na kterých jsou měřící přístroje, jezdí jen minimálně. Navíc jedna cesta výtahem trvá přibližně dvacet minut.

„Při stavbě atmosférické stanice bylo spotřebováno přes čtyři kilometry trubek různých průměrů. Stožár kotví něco okolo 2,5 kilometrů lan, která jsou od středu stožáru položena zhruba sto metrů. Stanice, tedy zhruba 120 tun železa plus nějaká zátěž, která tam byla namontována,  stojí v podstatě sama o sobě na jednom jediném bodu, na tomto čepu pode mnou,“ ukázal přítomným pracovník z Centra výzkumu globálních změn Akademie věd ČR.

Stavba se nachází v nadmořské výšce 535,5 metrů a patří mezi patnáct nejvyšších staveb v zemi. Stála zhruba 41 milionů korun. Evropská unie na ni poskytla kolem 25 milionů korun.

Každá prohlídka pak byla zakončena v meteorologické pozorovatelně. Tam se lidé dozvěděli, co všechno meteorologická zpráva obsahuje, když putuje do Prahy.