„Taková sezona tu ještě nebyla. Je zvláštní, že na Humpolecku jsou místa, kde houby rostou opravdu málo, ale pak jsou lokality, konkrétně kolem Želivky, kde letos byla možná jedna z největších úrod hub za posledních deset let,“ prozradil Martin Sýkora.

Zlomové období, kdy se po enormním suchu začaly houby v lesích objevovat ve velkém, nastalo podle Martina Sýkory začátkem září. „Když by mi někdo před dvěma měsíci řekl, že budou růst houby, tak bych mu určitě nevěřil. Jak ale zapršelo, tak v údolích, kde je poměrně vlhko, začaly houby neskutečně růst,“ řekl Sýkora s tím, že takové houbové žně ještě nezažil.

Dodal také, že když se informace o přeplněných lesích rozkřikla, začali lidé jezdit na houby ve velkém.

V lesích podél Želivky prý mladý humpolecký houbař našel především hřiby smrkové, ale objevily se i velice vzácné hřiby borové, které by se neměly sbírat. „Období bohaté na růst hub stále přetrvává. Hřiby smrkové stále rostou velice hojně, a to i na místech, kde nikdy nerostly. Letos tedy mají svůj opravdu silný rok,“ potvrdila Kateřina Pauzarová z Mykologického klubu Jihlava.

Houby začaly růst nejdřív na severozápad od Jihlavy a rychle se přidávalo Žďársko a také například okolí Třeště včetně celého areálu kolem Velkého Špičáku, což je velmi navštěvovaná houbařská lokalita. „Nejméně rostly houby na jihovýchodě, kam můžeme počítat celé Třebíčsko, a tam je to slabší i v tuto chvíli,“ doplnila Kateřina Pauzarová.

Na některých místech by už se měly také začít objevovat klasické druhy podzimních hub, jako jsou václavky, čirůvky a pýchavky. „Růst nejhojnějších podzimních druhů by měl teprve začít,“ navnadila houbaře Pauzarová.

Zároveň také dodala, že se teprve uvidí, co s houbařskou sezonou udělají ranní chladné teploty. „Příštích 14 dní asi nic, ale pokud by přišly přízemní mrazíky, tak se růst hub mírně zbrzdí,“ podotkla Pauzarová.

Houby si mohou milovníci této pochoutky udělat snad na všechny způsoby. „Jelikož bylo hub opravdu hodně, tak jsem je usušil. Taky jsem je zavářel do sladkokyselého nálevu pro celou rodinu, dělal jsem řízky, houbový guláš a klasickou smaženici,“ vyjmenoval Sýkora.

Ten si navíc pochvaloval i kvalitu nasbíraných hub. „Letos jsem narazil na takovou zajímavost, se kterou jsem se ještě nesetkal. Na to, že houby rostly v tak obrovském množství, byly naprosto zdravé a bez červů,“ komentoval Sýkora.
Během uplynulé neděle vyrazil na houby i Milan Krajc z Chválkova na Pelhřimovsku. „Teď jsme teprve do lesa vlezli, ale něco už máme. Říká se, že tento týden byl pro růst hub abnormální, tak jsme to zkusili taky. V košíku zatím máme dva modráky, jednoho hříbka a klouzka. Když budeme mít ještě nějaké větší hlavičky, tak by z toho mohl být pěkný řízek a jinak uděláme smaženici,“ pověděl Milan Krajc.

Ti, kteří v lese natrefí na unikátní kousek, se s ním mohou pochlubit na tradiční houbařské výstavě, která se bude konat 5. a 6. října v Jihlavě. Po celou dobu výstavy, která se uskuteční v jihlavském Muzeu Vysočiny, bude navíc fungovat i mykologická poradna. „Pokud mají lidé nějaký unikátní kousek, tak ho k nám mohou před nebo i během výstavy přinést a my ho vystavíme,“ vybídla zájemce Pauzarová.

V minulých letech odborníci běžně vystavovali i 450 druhů hub. „Je to velice náročná záležitost, protože vystavujeme čerstvé plodnice hub. Jednotlivé druhy tak musíme najít, sebrat a donést do muzea, určit a naaranžovat. Členové mykologického klubu vyráží do lesa na houby ve čtvrtek před samotnou výstavou. Samozřejmě chodíme na lokality, které jsme si předem vytipovali,“ přiblížila Pauzarová přípravy výstavy.

O výstavu hub v Jihlavě bývá velký zájem. „Má to přímou souvislost s růstem hub. Funguje to tak, že když houby rostou, tak lidé chodí i na výstavu, a když nerostou, tak o houby nemají zájem a neprobíhá tam ta houbařská vášeň,“ podělila se Pauzarová o vypozorovanou zkušenost.