V Pacově se totiž v rámci festivalu Pacovský poledník konala první živá knihovna, kterou zorganizovalo pelhřimovské sdružení Hodina H. Zajímavý koncept akce živá knihovna nabízí možnost seznámit se se zajímavými lidmi a zajímavými životními příběhy.

Jednou z živých knih, která byla návštěvníkům pacovského skate parku k dispozici, byl Emil, zvaný Belmondo. Na ulici se dostal vlastní vinou. Rozvedl se, odešel k jiné ženě, pro kterou utratil veškeré peníze. Když se dostal do finančního problému, řekla mu, ať odejde. Následovala dlouhodobá nemoc, v jejímž důsledku se Emil dostal do psychiatrické léčebny a následně i na ulici.

Další živou knihou byla v Pacově Daria, která pracuje jako koordinátorka projektu OKNO (otevři k násilí oči). „Poskytovat pomoc obětem domácího násilí se Daria rozhodla poté, co sama zažila na vlastní kůži, co to domácí násilí je a jak hodně musí člověk vynaložit odvahy se z násilí vymanit,“ řekla Eva Havlíčková z Hodiny H.

Nejen Pacovští si v sobotu povídali i s Járou, který pracuje na cestě zotavení i sebepoznání již téměř deset let. „Prožil jsem těžké halucinace, paranoidní stavy, kdy jsem si myslel, že se mi lidé snaží ublížit, sledují mě, chtějí mě zabít, tráví mi jídlo a pití, sebevražedné pokusy, hospitalizaci. Byl jsem zavřený doma několik týdnů,“ vyjmenoval Jára, co všechno prožíval.
V rámci živé knihovny si zájemci povídali také s Kateřinou, praktikující muslimkou a Petrem, který se věnuje lidem s poruchou autistického spektra (PAS).

Živé knihy vybírali organizátoři akce podle příběhů lidí a témat, o kterých by se ve společnosti mělo více mluvit. „Jde především o to, nesoudit knihu podle obalu a bořit předsudky. Seznámit se s netradičními lidmi, netradičními osudy a přijít na to, že ačkoliv mohou být lidé jiní, i tak jsme si podobní, i tak jsme všichni jen lidé, i tak mají živé knihy stejné radosti a strasti jako my, jen je jejich život jistým způsobem jiný, což ale neznamená špatný,“ nastínila Havlíčková hlavní smysl živé knihovny.