Žirovnice/ Obloha se nakonec nad středověkem smilovala. Celou polovinu sobotních Slavností žirovnického jednorožce znepříjemnilo deštivé a chladné počasí.

Jako na trní byli dopoledne především promoklí stánkaři. Zákazníky dlouho marně vyhlíželi i kuchtíci Robin s Gábinou, kteří přivezli originální staročeské speciality.

„Je to špatné. Jestli se odpoledne nevyčasí, asi ani nebudeme čekat na závěrečný ohňostroj,“ pravili posmutněle nadšenci v dobových kostýmech, kteří vážili do Žirovnice cestu až z Liberce.

Medovina se hodila

Samotní protagonisté slavností čelili citelnému chladu různými způsoby. Zuzana Hronzá z jindřichohra­deckého spolku Jindřich vsadila na horkou medovinu. „Samozřejmě se to nesmí přehnat,“ usmála se do středověké róby oděná herečka.

Odpoledne, kdy její soubor rozehrál v přírodním amfiteátru komedii plnou bojůvek, se už ale přece jenom začalo usmívat na slavnosti jednorožce sluníčko.

Z počasí si každopádně nedělal vrásky malý Wiliam Seifert z Prahy, který si za lehké dopomoci uměleckého kováře vyrobil vlastní železný bodák. „Hele, tati, co mám,“ pobíhal předškolák se šípem v ruce po prvním nádvoří.„Pro děti je to výtečná akce. Mohou si tu vyzkoušet to, s čím se jinde nemají šanci setkat,“ pochvaloval si tatínek Michal Seifert.

Ohnivý muž se jenom koukal

Na žirovnickém zámku se objevil i známý ohnivý muž a majitel řady „bolavých“ rekordů Petr Fiedor. Tentokrát čistě soukromě.

„Šermířskými slavnostmi žiju odmala, v tom prostředí jsem vpodstatě vyrostl. Tu atmosféru mám hrozně rád. Kdykoliv mi vyjde chvilka, neváhám a jedu,“ vyznal se z náklonnosti k historickým setkáním Fiedor, který si zároveň dopřál výlet do Žirovnice jako dárek ke svým třicetinám.

Středověkých bitev se mohl nabažit dosyta. Meče a sekery řinčely v podzámčí takřka po celý den. Zbrojnoši z přítomných pěti šermířských skupin si to odpoledne dokonce rozdali v turnaji.

To na parkáně vládl naprostý klid. Což neznamená, že by tam nebylo nic k vidění.

Právě naopak. Kromě jiných ptačích dravců vyhlížel z bidýlka do údolí i sup krahujový, šestikilový krasavec s bezmála třímetrovým rozpětím křídel. „Pro ptáky je to tady jako stvořené. Mají tu klid, nikdo je neruší,“ lebedil si Michal Procházka z pražské záchranné stanice Merlin.