Majitelům domácích mazlíčků navíc v posledních pár letech přidělává starosti i relativně nový druh klíštěte – piják lužní. Od běžného klíštěte je celkem dobře rozeznatelný. „Typická je pro něj přítomnost bělavých skvrn na hnědočerveném štítku,“ informovala Kateřina Beranová ze Státního veterinárního ústavu Jihlava.
Prevence proti klíšťatům:
- spot-on/pipeta
- tablety
- spreje
- antiparazitní obojky
- antiparazitní šampony
Do České republiky se piják dostává z jižních zemí. U nás se vyskytuje zejména v Jihomoravském kraji, a to v oblasti kolem soutoku řek Moravy a Dyje. „V posledních letech se však postupně rozšiřuje i do nových lokalit. Zaznamenali jsme ho už i na Vysočině,“ přiblížila Beranová.
To potvrdil i jihlavský veterinář František Kostka. „Co si vzpomínám, v rámci Vysočiny už jsem řešil jeden nebo dva případy. Pracuji ale také jako patolog na veterinárním ústavu, kam dostáváme mimo jiné vzorky zvěře z jihu Moravy, a tam se s ním setkáváme poměrně často, třeba na liškách,“ svěřil se se svou zkušeností.
Přišlo se na to pozdě
Zkušenosti s pijákem má také Jiřina Moravcová z Polné na Jihlavsku, chovatelka gordonsetrů. „Před necelými dvěma roky se na mě obrátil majitel gordona, kterému náhle zemřel roční pes. Chytil právě pijáka lužního a přišlo se na to pozdě. O parťáka tehdy přišel asi během tří dnů, bylo to opravdu rychlé,“ zavzpomínala chovatelka. „Na dvoře jsem měla zrovna vrh, takže si od nás tehdy odvezl dvouměsíčního pejska,“ dodává.
Piják je nebezpečný hlavně tím, že je přenašečem krevních parazitů. Ty způsobují onemocnění zvané babezióza psů, které postihuje psovité šelmy. Původcem této choroby je prvok, který napadá červené krvinky. „V akutních případech onemocnění se u psů vyskytuje vysoká horečka, nechutenství, žíznivost a celková slabost,“ popsala Beranová.
Častým projevem je také načervenalé zbarvení moči. Pro úspěšnou léčbu je zcela zásadní brzká diagnóza, jinak může toto onemocnění mít fatální následky. „Určitě je potřeba nepodceňovat první příznaky. Pokud na to přijdeme včas, máme čas psa vyléčit,“ podotkl veterinář Kostka.
Babezióza ovšem není jedinou hrozbou. Klíšťata přenáší i celou řadu dalších infekčních onemocnění, mimo jiné třeba klíšťovou encefalitidu nebo boreliózu. „V naší laboratoři stanovujeme přítomnost vybraných původců infekčních nemocnění také přímo v klíštěti. Pokud chtějí mít chovatelé jistotu, zda odstraněné klíště nebylo infekční, lze jej zaslat k vyšetření,“ doplnila Beranová.
Momentálně je aktivita klíšťat na prvním až druhém stupni, čemuž napomohla i letošní zima. „Byla mrazivější než ta předchozí. Díky tomu je šance, že klíšťata nebudou přemnožená,“ přemítala Hana Pavlasová, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice. I tak je ale potřeba mít se na pozoru, protože nakažených klíšťat každým rokem přibývá.
