„Nepůvodní druhy jsou pro přírodu Vysočiny nebezpečné proto, že některé dokážou zavléct nemoci, jiné jsou predátoři a likvidují populace jiných druhů. Další křížením s našimi druhy ničí původní genofond. Pokaždé zkrátka způsobí nějakou nerovnováhu,“ upozorňuje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny. Hlaváč vede pobočku této organizace, která má na starosti právě Vysočinu a spolupracuje i s krajským úřadem.

Nutrie není bobr

Nutrie je velký hlodavec a lidé si ji mohou splést s bobrem evropským. Ten je ovšem naším původním druhem, navíc je aktivní hlavně v noci. Nutrie se do volné přírody dostala z chovů. Dokáže venku přežít a rozmnožit se, pokud není tuhá zima. Velké mrazy neustojí. Lidé nutrie rádi krmí, tato zvířata však můžou způsobit řadu nepříjemností. V příznivých podmínkách se velmi rychle množí a když je jich moc, dokážou ničit příbřežní vegetaci, narušovat stabilitu břehů nebo škodit zemědělcům na polích. „Nutrie mohou být také přenašeči některých onemocnění. Na Vysočině byly k vidění krom Třebíče například na Sázavě u Havlíčkova Brodu, ale i na mnoha dalších místech,“ říká Hlaváč.

V nádržích, rybnících i řekách v celém kraji jsou už často k vidění želvy nádherné. Pocházejí z terárií chovatelů, kteří se o ně nechtěli dál starat. Jde o americký druh, má barevnější hlavu než jediný tuzemský druh - želva bahenní. Želva nádherná dokáže přečkat teplejší zimu, zatím se zde naštěstí nerozmnožuje. „Takže žádné viditelné škody nepůsobí. To se ale může změnit. Oteplování může přispět k tomu, že se začne množit a šířit,“ obává se Václav Hlaváč.

Záchrana, která škodí

Velkou hrozbou pro tuzemskou populaci raků říčních jsou raci signální původem ze severní Ameriky. Skrývají v sobě obrovské nebezpečí, jsou přenašeči račího moru. Jim samotným tato plísňová choroba neuškodí, likviduje však celé populace našich raků.

V současnosti číhá nebezpečí i v situacích, kdy lidé chtějí udělat něco dobrého pro přírodu. Stává se, že z polovyschlého potoka přenesou někam, kde je víc vody, raky, kteří skomírají na suchu. Velmi často se však jedná o americké raky, kteří v novém prostředí infikují dosud zdravé české raky. Snaha zachránit několik hynoucích jedinců z vyschlého potoka pak může přivodit zkázu celé populace původních raků říčních. Proto by tyto záchranné akce měli provádět vždy jen odborníci s příslušným oprávněním.

Nebezpečný lovec norek

I mezi savci jsou zavlečené druhy. Největší problémy působí v naší přírodě norek americký. Do volné přírody se dostal z farem, kde ho chovali pro kožešinu. Někdy se podařilo norkům z farmy utéct, jindy zvířata vypustili chovatelé při ukončení chovu. „I z Vysočiny ale známé také případy, kdy norky svévolně vypustili v uvozovkách ochránci zvířat, aniž si uvědomili, jaký problém svým činem naší přírodě působí. Dnes žije norek americký v takřka celé republice v takových počtech, že už není reálné se ho zbavit,“ podotýká Hlaváč. Norek je zdatný predátor, likviduje tuzemské raky vodní ptáky, žáby. Původní kunovité šelmy ohrožuje přenosem virového onemocnění - aleutské nemoci norků. „Co s tím? Těžko říct. Plošně vyhubit norka amerického už nikdo nedokáže, v úvahu připadá snad jen ochrana vybraných lokalit, například významných hnízdišť vodních ptáků. I to je ale velmi náročné a ne vždy úspěšné,“ ze zkušenosti ví ochránce přírody Hlaváč.

Na Vysočině se sporadicky objevuje psík mývalovitý původem z Dálného východu, kterého vypustili do přírody v evropské části Ruska, aby obohatil sortiment kožešinové zvěře. Během několika desetiletí se rozšířil do střední i západní Evropy.

Nově se u nás začíná objevovat také mýval severní. Na první pohled je podobný psíkovi mývalovitému, na rozdíl od něj však pochází ze severní Ameriky a se psíkem není ani příbuzný. Do přírody se dostal z domácích chovů, kdy si ho lidé pořídili pro potěchu. Obývá často okolí vodních toků, dokáže se ale také velmi dobře přizpůsobit životu v blízkosti člověka. Mýval severní stejně jako psík mývalovitý jsou predátoři. A je pravděpodobné, že konkrétně mývalů bude na Vysočině výrazně přibývat. V sousedním Německu dnes žije už přes milion těchto zvířat.

Samostatnou kapitolu tvoří druhy, které jsou tu zavlečené už dlouho. "Mezi ně řadíme bažanty původem z jihovýchodní Asie či muflony a daňky ze středomoří. Speciálně mufloni teď dělají velké škody v lesích pod Javořicí, kde ničí kůru stromů. Myslivci to však neradi slyší,“ dodává Václav Hlaváč.