Její zaměstnanci věnují aktuálně vysokou pozornost preventivním opatřením. „V případě styku s infekčními nebo vysoce nakažlivými nemocemi se řídíme doporučeními krajské hygienické stanice. To znamená, 
že jsme si například museli opatřit jednorázové obleky 
a osobní pomůcky, které by personál v případě podezření musel použít. U nás jsou tyto prostředky k dispozici na oddělení ARO," přiblížil zástupce ředitele pelhřimovské nemocnice Jaroslav Houser.

Dalším důležitým krokem by bylo zajištění izolace pacienta v dispozičně oddělené části zdravotnického zařízení, což by v případě Nemocnice Pelhřimov zajistilo oddělení ARO, kde se právě tato izolační boxová lůžka nacházejí. „Pacient je tam ošetřován jednou sestrou a lékařem a od ostatních pacientů je zcela oddělen. Personál si pak samozřejmě bere jednorázové oblečení. Vzhledem k předpokládanému výskytu onemocnění v naší republice si ale myslím, že tato opatření jsou preventivní, a věřím, že tomu tak bude i nadále," nechal se slyšet lékař pelhřimovské nemocnice.

Jaroslav Houser zároveň dodal, že takovýto pacient by v žádném případě dlouhodobě neležel v pelhřimovské nemocnici. Byl by brzy transportován do Nemocnice Na Bulovce v Praze, nebo do armádního zdravotnického zařízení v Těchoníně. Tato záložní nemocnice s osmi lůžky vhodnými pro pacienty nakažené ebolou by měla sloužit v případě, že by dvě lůžka vyčleněná Na Bulovce byla obsazena.

„Myslím si, že nejjednodušší řešení je větší sledování lidí, kteří se pohybují v ohnisku nákazy a cestují z Afriky k nám. Podle mne je toto největší chyba Evropské unie a vlastně celého světa, že se nákaza bagatelizuje a my se sice proti jejímu rozšíření chceme chránit, ale neděláme nic proto, abychom mu zabránili. Protože pokud se epidemie rozšíří, tak její zastavení bude mnohem horší, než kdybychom nyní přijali daleko schůdnější opatření," přemítal Jaroslav Houser.

Ten také poukázal na fakt, že by nebylo od věci, kdyby u nás vzniklo zařízení, kde by se prováděla karanténa, opatření, kde by byl „rizikový" pacient dvacet dní monitorován, zda má příznaky eboly po inkubační době, zkrátka zda u něj nemoc propukne či nikoliv.

Reakce viru

Důležitým faktem je, že zatím nikdo nemá zkušenosti s tím, jak virus zareaguje v jiných podmínkách, než jsou africké.

„Množení viru je vázáno na určité teploty, prostředí. Otázkou tedy zůstává, jaké by bylo šíření v Evropě, jestli by se mohl virus tak masivně šířit jako tam, kde byl původně lokalizován a kde je ohnisko nákazy," uzavřel lékař.