Četnost případů, kdy se u lidí objevila encefalitida, je letos o polovinu nižší než loni. „Počet onemocnění klíšťovou encefalitidou je od začátku roku do konce července dvanáct. Loni jsme za stejné období zaznamenali čtyřiadvacet případů,“ srovnala první půlrok Alena Dvořáková, ředitelka odboru protiepidemického Krajské hygienické stanice kraje Vysočina.

Nejvíce nemocných je na Žďársku, naopak Pelhřimovsko zatím nehlásí žádné nakažené. „Konkrétně ve Žďáře nad Sázavou máme hlášené čtyři případy onemocnění klíšťovou encefalitidou, v Jihlavě tři, v Havlíčkově Brodě tři, v Třebíči dva a v Pelhřimově zatím žádný,“ vyjmenovala Dvořáková.

Naopak onemocnění boreliózou neubývá. „Co se týče lymské boreliózy, tak je srovnatelná s loňským rokem. Letos za zmiňované období máme 161 případů a loni jich bylo 160,“ doplnila Dvořáková.

V nemocnici v Havlíčkově Brodě je situace srovnatelná s loňským rokem. „Dle slov pana primáře Kubáta z Havlíčkova Brodu je jich stejně jako loni, a to jak onemocnění lymskou boreliózou, tak klíšťovou encefalitidou,“ sdělila mluvčí pelhřimovské a havlíčkobrodské nemocnice Petra Černo.

U starších pacientů jsou nemoci spojené s klíšťaty závažnější. „Horší průběh nemoci mají většinou lidé nad padesát let. Už jsme tu letos měli i případy, které si vyžádaly hospitalizaci. Jelikož ale v Pelhřimově není infekční oddělení, tak pacienty s horším průběhem onemocnění posíláme do Jihlavy. Lehčí formy pak léčíme u nás na interním oddělení,“ přiblížila Černo.

Letošnímu výskytu klíšťat nezabránily ani loňské mrazy. „I přes to, že jim tuhá zima nesvědčí, nijak výrazně jim neublížila. Jejich přemnožení je totiž stálé,“ vysvětlila ředitelka odboru protiepidemického.

Na klíšťata často naráží například houbaři při procházkách vlhkými místy v lesích. „Jelikož s manželkou milujeme houbaření a do lesa chodíme poměrně často, každý rok mám tak dvě nebo tři klíšťata. A to i přesto, že používáme repelenty,“ postěžoval si Karel Mastný z Pelhřimova.

Zároveň dodal, že očkování rozhodně má smysl. „Klíště vyndávám vždy pinzetou, a to tak, že ho vytočím. Slyšel jsem, že by se mělo spíše vyviklat, ale tato metoda se mi osvědčila. Samozřejmě, že jsem očkovaný, takže možná i díky tomu jsem nikdy neměl žádné problémy,“ podotkl Mastný.

Procento očkovaných je ale přesto nízké. „Lidé se nechávají očkovat, ale jde o velmi malé množství osob, které se nechávají vakcínu aplikovat nově. Jedná se spíše o přeočkování. Rozhodně by to mělo být ve větším měřítku, protože je to neúčinnější nástroj k zamezení nemoci,“ zdůraznila Dvořáková.

Důležité je dbát i na vhodný výběr repelentu. „Je potřeba si pořídit repelent, který má 30 až 50 procent diethyltoluamidu. To je právě ta účinná složka. Repelenty s nižším procentem moc účinné nejsou,“ upozornila ředitelka odboru protiepidemického Alena Dvořáková.