Katastrofa. Tak popisují dopravní situaci v Pacově na Pelhřimovsku nejen tamní obyvatelé, ale i lidé, kteří čtyřtisícovým městečkem projíždějí. Za nejpalčivější problém tam považují obchvat, který je však stále na papíře. Do země dělníci dosud nekopli.

Nového sociálního zařízení se v pacovské sokolovně dočkají sportovci. Ilustrační foto: Deník/Petr Šimr
Pacov opraví sokolovnu. Rekonstrukce spolkne padesát milionů korun

„Celkově je situace velice špatná, stav silnic je v Pacově v dezolátním stavu. Nejvytíženější je určitě cesta mezi obchodem Albert, supermarketem Penny a poliklinikou,“ podotkl například jeden z tamních obyvatel Dominik Houček.

Za obdobně problematickou považuje dopravu v malém městě Dagmar Tezaurová. „Problém je jednoznačně obchvat města, bydlet v zatáčce pod ulicí Maštálky je očistec. Provoz neutichá, stovky kamionů, aut, průjezd středem města nepřispívá ničemu. Tohle by měla být priorita města, ale očividně není. Salačova Lhota má monstrózní obchvat hned s několika nutnými vjezdy, ale Pacov trpí průjezdem vší dopravy naprosto tragicky,“ rozhořčila se žena.


Nahrává se anketa ...

Samostatnou kapitolou nazval modernizaci průtahu Pacovem tamní místostarosta Lukáš Vlček. Aktuálně pracují zástupci města na přípravách projektu, trvat mají minimálně do konce letošního roku. Zmodernizovaného průtahu se tak Pacovští hned tak nedočkají.

„Komunikace na průtahu je ve špatném technickém stavu a bude nutné udělat plošné opravy. Často slýchávám komentáře, proč město radši neřeší obchvat Pacova. Základní přípravné práce na tomto projektu jsme již zahájili. Není ale možné stavět novou silnici a nechat ladem tu současnou, navíc s dožívající vodohospodářskou a energetickou infrastrukturou, na které je závislý život města,“ argumentoval pacovský místostarosta Vlček.

Úzkokolejka do Obrataně

Už téměř rok a půl musí lidé z pomezí Pelhřimovska a Jindřichohradecka využívat místo legendární úzkokolejky náhradní autobusy. Historické vagóny na kolejích dojezdily začátkem předloňského října kvůli vypršení platnosti povolení pro provozování dráhy. Trasu rozdělenou na dvě části přitom jako turistický cíl vyhledávaly stovky návštěvníků a využívali ji také tamní obyvatelé při rutinních cestách do práce.

Úzkokolejku provozovaly Jindřichohradecké místní dráhy v úsecích z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce v jižních Čechách a na severní trase z Jindřichova Hradce do Obrataně na Pelhřimovsku. Jednou z nejznámějších zastávek byla mimo jiné takzvaná lesní zastávka Kaproun, která je dodnes vyhledávaným turistickým cílem.

Loučení s úzkokolejkou.
Rozhodnuto. Úzkokolejku do Obrataně definitivně nahradí autobusy

Podle provozovatele, který je kvůli více než stomilionovému dluhu v insolvenci, je však navrácení spojů na úzkokolejnou trať v budoucnu reálné. „Je to nesnadný boj o přežití, protože dokud insolvenční řízení neskončí, máme značně svázané ruce. Musíme proto hledat alternativní zdroje peněz, v mezičase pracujeme na opětovném vyřízení všech dokumentů pro obnovení provozu úzkokolejky tak, abychom mohli opět vyjet s vlaky již letos,“ vysvětlil vedoucí oprav Jindřichohradeckých místních drah Jan Píšala.

Kromě toho dodal, že by se v omezeném režimu mohl provoz na úzkokolejku vrátit přibližně do letošního léta. „Nikdo za to ale ještě nemůže dát ruku do ohně. Nezapomínejme, že rozhodující slovo o osudu úzkokolejky nyní mají věřitelé. Jejich nejbližší schůze se koná jednatřicátého ledna, tak uvidíme,“ upozornil Píšala.

Starosta Obrataně na Pelhřimovsku označil ukončení provozu za velkou ztrátu. „Je samozřejmě velkou ztrátou, že vlaky po úzkokolejce přestaly jezdit. Jde o technickou památku, která k Obratani neodmyslitelně patří,“ povzdechl si před časem obrataňský starosta Aleš Komárek.

Zámecký areál v Košeticích

V havarijním stavu jsou dlouhodobě části zámeckého areálu v Košeticích na Pelhřimovsku. V současnosti opuštěný zámek začal postupně chátrat, nyní jej památkáři evidují na seznamu ohrožených památek na Vysočině.

„Rozsáhlý areál není celý v havarijním stavu. V tomto případě je památka ohrožená především z důvodu nejasnosti jejího budoucího využití a nečinnosti současného majitele. V havarijním stavu jsou některé hospodářské budovy, zdevastovaný je park. Interiér nebyl nově prozkoumaný,“ sdělila Ilona Ampapová z kanceláře ředitele Národního památkového ústavu.

Kraj Vysočina schválil rozpočet na příští rok.
Kraj počítá v příštím roce s opravou silnice z Košetic na Vyklantice

Proč se aktuální majitel o nejen architektonicky hodnotnou stavbu nestará, není jasné. „Obecně platí, že příčinou chátrání kulturních památek bývá zcela zanedbaná údržba způsobená často nevyjasněnými vlastnickými vztahy ke kulturní památce, případně nezájem či nečinnost ze strany majitele,“ pokračovala Ampapová.

Zda se někdy zámecký areál podaří opravit, tedy zůstává otázkou. „V první řadě je nutné prověřit, zda do objektu nezatéká a případně provést nejnutnější udržovací práce. Další úpravy by samozřejmě souvisely se záměrem využití objektu,“ doplnila Ampapová za památkáře.