„Název (česky Pojídači Boha – pozn. red.) vyplývá z toho, že někdy my katolíci máme pocit, že je důležité, kolikrát jsme v životě snědli Boha (při svatém přijímání, kdy se jí posvěcené oplatky – pozn. red.). Křesťan se ale nepozná podle toho, kolikrát pojídá Boha. Bůh se nás na konci bude ptát hlavně na to, kolikrát jsme ho byli schopni vidět v bližních," vysvětlil kněz název knihy.
Ta vyšla v nákladu pět tisíc kusů a už se prodává dotisk. Skládá se hlavně z kratších zamyšlení. Texty často vycházejí z Lovašových zážitků ve farnosti a vedou k obecnějším postřehům. Najdeme v nich situace, kdy se v Božejově malovalo kvůli příjezdu Štefana Margity nebo kdy v kostele o Velikonocích byl černý beran.
„Děsí mě křesťané, kteří říkají: mrtvý komunista, dobrý komunista," píše autor v textu o úmrtí komunistického funkcionáře Vasila Biľaka.
Lovaš v knize určené nejen věřícím tak bojuje hlavně s elitářskými pocity části katolíků a se svatouškovstvím.
„Bůh nám nezakázal hřešit, ale dal nám imunitu, abychom vůči hříchu bojovali. Bůh dělá jen dvě věci: je a miluje. Kvůli tomu jsme tu i my. Nebe není katolické a Bůh do něj volá všechny, naopak největší radost tam mají nad polepšeným hříšníkem," doplnil kněz.
Poté požehnal nádobě a lahvemi s šestnáctistupňovým postním pivem, které mohli přítomní ochutnat. „Vnímavý ochutnávač objeví lehce pomerančový akcent. Součástí dojmu je i nažloutle jantarová barva korunovaná sametovou pěnou," popsal sládek pivo, čepované do lahví s etiketou v typicky postní fialové barvě.
Střídá předešlou masopustní patnáctku a pivovar ho navařil 1600 litrů. Pivo má dodávat sílu věřícím, kteří se půstem chystají na Velikonoce.
