Následně ale s vážností dodal, že prozatím netuší, co vlastně objevili. Pokud vše dobře dopadne, zřejmě v létě by na zřícenině měl začít další archeologický výzkum, který by odhalil, co přesně silný signál vydávalo. „Tam, kde se nachází palác, jsme při měření zaznamenali několik anomálií. Na jednom místě jsme dokonce zachytili velice pěkný signál. Nemůžeme však s jistotou říct, o co se jedná, zda je to kov. Na základě zkušeností ale můžeme usuzovat, že by to skutečně kov mohl být," přemítal Šindelář s tím, že průzkumníci odhadují, že nalezený předmět bude větší než půl metru.

Zachování památky

Jiří Šindelář dále dodal, že by odborníci mohli být moudřejší o letních prázdninách, kdy na hradě plánují další archeologický výzkum. „Na zmíněném místě bychom zacílili archeologickou sondu," řekl geoinformatik a podotkl, že žádnými běžnými způsoby se k předmětu uloženému opravdu hluboko pod zemí nikdo nedostane.

Archeologické výzkumy nejsou na zřícenině hradu Orlík žádnou novinkou. Jejich smyslem není jen hledání výjimečných artefaktů, ale především jde o zaznamenání čehokoliv, co souvisí s historií a se životem lidí na hradě. Protože právě co nejvíce informací o Orlíku umožní, aby tato památka byla zabezpečena a zachována pro budoucí generace.

Výzkumy, které s sebou nesou i finanční náklady, tak nejsou primárně honbou za senzacemi, ale na základě jejich výsledků lze zmírnit vliv přírody i času na stav dominanty Humpolce. „Letos v říjnu bychom rádi část archeologických měření a nálezů na Orlíku prezentovali veřejnosti. Máme v plánu uspořádat výstavu v humpoleckém muzeu," prozradil vedoucí humpoleckého odboru životního prostředí a památkové péče František Kocman.

Jak postupují:

Trendem moderní archeologie je zasahovat do zkoumaného terénu co nejméně. Odborníci proto využívají tzv. nedestruktivní metody. „Každý objekt pod zemí má určité fyzikální vlastnosti. Pomocí měření posbíráme data, odhalíme anomálie, a ty interpretujeme," nastínil Jiří Šindelář. Díky georadarovému měření odborníci vidí do hloubky pěti metrů. K měření potřebují dvě antény – jedna vysílá signál do země, který se tam šíří určitou rychlostí. Druhá anténa „chytá" odražený signál a zaznamenává prodlení, tedy rychlost šíření signálu v zemi, než signál narazí na nějakou překážku nebo rozhraní vrstev.