Na Vysočině se stále těží nejvíce dřeva v Česku, kůrovec teď škodí Pelhřimovsku

Těžkotonážní pirát silnic ohrozil provoz a zavinil nehodu na Vysočině

Z vysočinských lesů loni odjelo celkem 8 711 tisíc kubíků dřeva, počítáno bez kůry. To je téměř pětinásobek objemu vodní nádrže Pilská u Žďáru nad Sázavou a také o dvanáct procent více než předloni. Žádný další kraj se přitom loni nedostal nad pět milionů objemových metrů.

„Jehličnaté dřeviny se na vyprodukované dřevní hmotě podílely 99 procenty, z nich převládal smrk, činil 97 procent z celkové těžby dřeva jehličnatých stromů,“ doplnil konkrétní čísla Miloslav Witz z jihlavské pobočky Českého statistického úřadu.

Na Vysočině se stále těží nejvíce dřeva v ČeskuZdroj: Deník

Zatímco na počátku kalamity kůrovec postihl nejvíce Třebíčsko a Jihlavsko a lesy na Žďársku a Pelhřimovsku zůstávaly v dobré kondici, aktuálně brouk škodí nejvíce na Ledečsku, Telčsku, Novoměstsku a Pelhřimovsku. Navíc bylo nutné na Vysočině těžit dřevo po živelných pohromách. Statistici také evidují škody způsobené zvěří. Ty na Vysočině meziročně narostly o polovinu a vyjádřeno v penězích činí milion a půl.

Pozitivní je, že na Vysočině správci a majitelé lesů hodně zalesňovali, nejvíce z celé země. Součet 6 190 hektarů je téměř dvojnásobný oproti roku 2019. A také je to sto sedmkrát větší plocha, než kolik má zmíněná vodní nádrže Pilská. „Jehličnaté dřeviny byly vysázeny na 3 230 hektarech, což tvoří více než polovinu z nově zalesněné půdy,“ zmínil Witz s tím, že na téměř čtyřiceti procentech celkové plochy budou smrky. Ještě v nedávné minulosti přitom tvořily lesy Vysočiny ze dvou třetin smrkové monokultury. To bylo pro kůrovce ideální prostředí.

Dalším důvodem, proč byla Vysočina zasažena více než jiné kraje, je vysoký počet drobných vlastníků lesů, kteří proti kůrovci nezasáhli rychle a účinně. „Soukromníci kácí to, co je suché a zelené stromy nechají stát, ačkoliv my jim říkáme pravý opak,“ popsal v roce 2018 složitou domluvu s některými vlastníky lesní správce z Telče František Vala.

Na zalesňování nemají drobní hospodáři často ani pomyšlení. Vykácet stromy je stálo hodně sil i peněz, výkupní ceny dřeva byly velmi nízké. Desítky tisíc stromků sází často samotné obce, v jejichž katastru lesy zmizely.

Je to příklad třeba městysů Kamenice a Luk nad Jihlavou na Jihlavsku. „Když budeme deset let váhat, zarostou nám plochy náletovými rostlinami a bude drahé to připravit pro výsadbu,“ varoval už dříve starosta Luk Viktor Wölfl. Někde se stromy sází formou brigád, kdy lidé ze vsi chodí pomáhat jen za svačinu. Starosty obcí, kde tyto akce organizují, často těší, že se lidé při podobných akcích sblíží.

Zvýšená těžba kůrovcového dřeva má ale i jiné důsledky, než jen úbytek lesů nebo více práce pro majitele lesních porostů. Dopadá i na turisty. „Z cest zmizely turistické značky. Některými místy navíc vůbec nejde projít. Cesty jsou zdevastované těžkou lesní technikou. Člověk se tam brodí po kolena v blátě,“ postěžoval si Miroslav Němec ze Žďáru nad Sázavou. Řidiči pak nadávají na bláto, které na silnice z lesa vytahá těžká technika.