Nejlépe z hodnocených měst Vysočiny dopadl Havlíčkův Brod, který je celkově šestnáctý. Odborníci tady vyhodnotili jako nejlepší vztahy a služby, mezi které patří dostupnost služeb, doprava, bezpečnost a aktivita a pohyb občanů.

„Jsem opravdu spokojený. Myslím si, že se nám daří dobře, a měl jsem radost, že jsme poskočili o šest míst nahoru, což se podařilo jen dalším pěti dalším městům Vysočiny. Sice máme nějaké rezervy například co se týče spolků, ale na to město nemůže mít až takový vliv. Snažíme se však místní spolky a organizace podporovat, takže věřím, že se v tomto směru ještě zlepšíme,“ řekl s úsměvem místostarosta Brodu Zbyněk Stejskal.

Brodu patří vysočinské prvenství i za přírůstek obyvatelstva a stěhování mladých lidí do města. „Myslím si, že sem mladé táhne především to, že jsme město střední velikosti, je tady relativně klid a dobrá dostupnost pracovních míst. Můžeme k tomu přičíst i fakt, že máme okresní nemocnici, takže je tady velmi dobrá dostupnost zdravotní péče na vysoké úrovni. I to je jeden z důležitých aspektů pro stěhování mladých lidí do regionu,“ uvažoval Stejskal.

„Snažíme se intenzivně pracovat i na tom, aby tady byl dostatek stavebních parcel a podporujeme firmy, které tady chtějí stavět bytové domy, aby u nás byla dobrá dostupnost bydlení. Tu vnímám jako nejpalčivější problém nejen v Havlíčkově Brodě, ale i v celé republice, takže se tomu snažíme jít naproti,“ dodal místostarosta.

Na druhém místě se umístil Pelhřimov, který má vysokou zaměstnanost, ekonomická úroveň a úroveň vzdělání. Oproti loňsku se vyhoupl o dvacet příček nahoru, a je tak šestatřicátým nejlepším městem v České republice. „Myslím si, že je to velký úspěch. Sice je před námi ještě Havlíčkův Brod, ale to se v příštím roce změní,“ zasmál se starosta Pelhřimova Ladislav Med.

V čem je Pelhřimov trochu slabší, je index stěhování mladých do města. I na to však pelhřimovští radní myslí. „V příštím roce se uvolní parcely na výstavbu rodinných domů. Předpokládáme, že se jich prodá zhruba padesát. Doufáme, že to bude jeden z faktorů, který k nám přiláká mladé lidi,“ vyslovil přání Med.

Naopak o poznání horší je podle analytiků situace ve Světlé nad Sázavou, kde vyhodnotili jako nejhorší vztahy mezi lidmi a služby, a v Bystřici nad Pernštejnem, která má prý špatné životní prostředí a zdravotní péči. „Jako slabinu města bych viděl fakt, že tady chybí památky. Nejsme zóna, která by přitahovala turisty, takže na tom musíme pracovat uměle. Naopak máme vyvážené školy, vybudovanou infrastrukturu a nezaměstnanost je u nás na třech procentech. Rozhodně se u nás nežije špatně,“ komentoval starosta Bystřice Karel Pačiska.

S hodnocením analytiků souhlasí i jihlavský sociolog Daniel Hanzl. „Kvalita života se měří velmi složitě, ale s výsledky víceméně souhlasím. Když se podíváme na Vysočinu, tak vidíme, že západní část kraje je na tom lépe než východní,“ uvedl Hanzl.

„Třebíčsko a Žďársko jsou okresy, které mají vyšší míru nezaměstnanosti a méně pracovních příležitostí, a to ovlivňuje i celkovou spokojenost občanů. Naopak Havlíčkobrodsko a Pelhřimovsko a částečně i Jihlavsko těží třeba z blízkosti dálnice, mají daleko lepší infrastrukturu, více pracovních příležitostí a je tam i vyšší průměrná mzda než na východní části Vysočiny,“ vysvětlil Hanzl.

Kvalitu života a celkovou spokojenost občanů prý ale ovlivňují i další faktory. „Neznamená to, že když bydlím zrovna v Brodě, že moje štěstí bude o to více narůstat. Je úplně jedno, jestli žiju v krajském městě nebo v zapadlé vesničce, spokojení budeme vždy tam, kde se cítíme doma. Pocit domova je strašně důležitá věc a když ho mám, tak budu žít daleko kvalitněji a spokojeněji, byť nebudu mít třeba úplně ideální práci,“ upozornil sociolog.

Z výsledků navíc vyplývá, že hned šest měst Vysočiny drží celorepublikové prvenství, a to v indexu hazardu. Gamblerství nepodporují v Bystřici nad Pernštejnem, Novém Městě na Moravě, Velkém Meziříčí, Žďáru nad Sázavou, Jihlavě a Pelhřimově. „Hazard jsme u nás zakázali už před časem. Nechali jsme doběhnout smlouvy a poslední automat se ukončil v loňském roce. I naši občané tento krok přivítali,“ prozradil pelhřimovský starosta.

Největší posun v anketě zaznamenala Náměšť nad Oslavou, která se zlepšila o 41 míst a z vysočinských měst skončila pátá. Pomohla jí v tom především dostupnost zdravotní péče, zdravotní stav obyvatelstva a životní prostředí. V indexu průměrné délky života je dokonce první na Vysočině.

Výrazně si polepšila i Chotěboř, a to o 21 míst. V rámci celé republiky je tak na 69. místě a na Vysočině sedmým nejlepším městem pro život. „Nemám rád velká města, ale ani vesnice, takže Chotěboř je takový zlatý střed. Zároveň mám rád přírodu a zde k ní mám opravdu blízko. Naopak mi tu chybí obchvat města, protože centrum je v dnešní době hodně zatížené dopravou, a krytý bazén. Celkově jsem ale v Chotěboři spokojený,“ svěřil se jeden z občanů tohoto města Jan Zoubek.

Oproti tomu v Pacově a ve Velkém Meziříčí zaznamenali propad. Obě města šla dolů shodně o 41 míst. „Výsledek mohlo ovlivnit hned několik aspektů. Dlouhodobě nám chybí zubaři, oční lékař, do budoucna bude problém i u praktických lékařů. Dávali jsme inzerát do lékařského časopisu, nabízíme i různé výhody, ale bohužel se nám zatím nikdo neozval,“ posteskl si starosta Velkého Meziříčí Josef Komínek.

Kromě zdravotníků v Meziříčí chybí například i restaurace. „Mívali jsme jich poměrně hodně, ale během uplynulého roku hned čtyři ukončily svůj provoz. Není to ovlivněno městem, my s tím moc nenaděláme,“ přemítal Komínek. Naopak ale sportovní vyžití je ve městě poměrně pestré. „To vidím jako jednu z předností města. Zatím nám sice chybí bazén, ale i nad nám do budoucna uvažujeme,“ pověděl starosta.

Experti společnosti Obce v datech už druhým rokem sestavují index kvality života na základě devětadvaceti proměnných. Hodnotí tak například dostupnost zdravotní péče, úroveň zdraví, podmínky pro práci, bydlení a vzdělávání nebo třeba mezilidské vztahy. „Projekt obce subjektivně nehodnotí, ale pouze porovnává dostupnost daných služeb a možností,“ doplnil Pavel Šiška z oddělení poradenství firmy Deloitte, která na projektu spolupracuje.

Celkové pořadí vysočinských měst:

1. Havlíčkův Brod (16. místo v ČR)

2. Pelhřimov (36. místo v ČR)

3. Jihlava (51. místo v ČR)

4. Žďár nad Sázavou (54. místo v ČR)

5. Náměšť nad Oslavou (55. místo v ČR)

6. Humpolec (57. místo v ČR)

7. Chotěboř (69. místo v ČR)

8. Pacov (70. místo v ČR)

9. Velké Meziříčí (108. místo v ČR)

10. Nové Město na Moravě (114. místo v ČR)

11. Telč (127. místo v ČR)

12. Moravské Budějovice (134. místo v ČR)

13. Třebíč (141. místo v ČR)

14. Světlá nad Sázavou (154. místo v ČR)

15. Bystřice nad Pernštejnem (156. místo v ČR)