V příjemném prostředí obklopeném zelení se totiž uskutečnil čtvrtý ročník akce Na vlastní duši, tentokrát s podtitulem otevíráme hranice. „Letos jsme se rozhodli tuto akci spojit s koronavirovým tématem. Chceme poukázat na podobnost, co člověk zažívá, když má duševní onemocnění a je zavřený doma a vůbec nevychází. Letos jsme si právě tohle zkusili možná všichni,“ poukázala na možnou paralelu vedoucí pelhřimovského střediska Fokusu Vysočina Markéta Křivánková.

Dodala také, že pandemie koronaviru ovlivnila výrazně životy klientů Fokusu. „Pokud mluvíme o našich klientech, kteří už duševní onemocnění mají, tak to bylo velmi náročné období. Měli jsme hodně krizových situací. Někteří lidé byli dokonce hospitalizováni v psychiatrické nemocnici,“ řekla Křivánková.

Zamyslet se nad tím, jak jsme zvládali život v karanténě a jak můžeme svým přístupem pomáhat duševně nemocným, mohli lidé v rámci hned několika workshopů. „U nás si mohou příchozí zbořit svůj předsudek vůči lidem s duševním onemocněním. Máme tu několik předsudků, které mohou mít lidé nejčastěji a my tu s nimi o nich diskutujeme. Jsou tu i předsudky, co se týče aktuálního tématu koronaviru,“ řekla Veronika Kvíčalová z Fokusu Vysočina s tím, že zbořit konkrétní předsudek mohou zájemci u nich ve stánku pomocí dřevěných cihel.

Létali s kuličkou pomocí mysli

V pelhřimovských sadech se navíc mohli malí i velcí naučit ovládat svou mysl. Svými myšlenkami lidé ovládali létající kuličku na speciálním přístroji zvaném Mindflex. Velmi oblíbenou aktivitou se na festivalu Na vlastní duši stala hra Mindballu, kdy má zájemce na čele připevněnou pásku s elektrodami, které snímají jeho mozkové frekvence. Na základě těchto frekvencí a vzniklých elektroimpulsů předá přístroj signál mozkové aktivity do desky, na které je kulička a člověk s ní může pohybovat pouze silou své mysli.

Už tradiční součástí workshopů je Psychomat na budku, přístroj, který umožňuje vyzkoušet si sluchové a vizuální vjemy, provázející duševní nemoc. „V prvním ročníku jsme toto téma hodně rozebírali o psychologii v rámci předmětu základy společenských věd. Bylo to hodně zajímavé a mě to hrozně moc bavilo. Mrzí mě, že ve druhém ročníku už se od toho upouští. Určitě bych se duševnímu zdraví chtěla věnovat i na vysoké škole. Tady mě hodně bavila psychobudka, protože tam člověk na vlastní kůži zažije tu nemoc,“ vyzdvihla zajímavost Klára Říšská z pelhřimovského gymnázia.

Zájem mladých návštěvníků festivalu si pochvalovala i Markéta Křivánková. „Myslím si, že je to rok od roku lepší. Tentokrát jsme oslovili i školy a z toho mám velkou radost. Obrovskou radost mám hlavně z těch mladých lidí. Někdy je zatracujeme, že se o nic nezajímají. Ale na těchto akcích jsem zjistila, že se studenty se dá o duševním zdraví opravdu diskutovat. Přijde mi, že o tomto tématu mají mnohem větší povědomí, než ta starší generace, tam je to totiž pořád ještě tabu. Přijde mi, že studenti jsou tomuto tématu více otevření,“ přemítala Markéta Křivánková.