Poptávka Nemocnice Pelhřimov po pracovnících na pozice sanitářů již nějakou dobru převyšuje zájem. „Chybí nám zejména muži. Je to totiž fyzicky náročná činnost,“ konstatovala náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Nemocnice Pelhřimov Vladimíra Macháčková.

V pelhřimovské nemocnici se pacienti častěji potkají se sanitářkou, než sanitářem. Právě na této pozici je žen téměř čtyřikrát více, než mužů. Věkový průměr sanitářů a to jak mužů tak žen pak dosahuje 43 let. „Z osmdesáti dvou sanitářů zaměstnaných v Nemocnici Pelhřimov je šedesát pět žen,“ upřesnila mluvčí Nemocnice Pelhřimov Petra Černo.

Do svých ošetřovatelských týmů by pelhřimovská nemocnice potřebovala aktuálně přijmout minimálně tři muže. Každé oddělení má totiž svého sanitáře, ale například chirurgická oddělení nebo oddělení dlouhodobě nemocných jich aktuálně potřebují více.

Důvodem nedostatečného zájmu o práci sanitářů ze stran mužů je pravděpodobně obava z malého platu. „Domnívám se, že jeden z problémů dříve byl finanční ohodnocení. Samozřejmě jsme se i nad tímto zamysleli, takže se to v poslední době poněkud zlepšilo,“ konstatovala Petra Černo.

Snaze pelhřimovské nemocnice získat nové sanitáře navíc do jisté míry dlouhodobě nenahrává ani nízká nezaměstnanost, která patří v pelhřimovském regionu k jedné z nejnižších v celé republice.

Sanitáři jsou součástí ošetřovatelské péče. Jejich pracovní náplní je mimo jiné manipulace s pacienty, převážejí je na vyšetření, či pomáhají pečovat o těla zemřelých. „Kromě fyzických předpokladů musí práci zvládnou i psychicky,“ objasnila Macháčková.

Podle jejích slov je navíc migrace právě na této pozici velmi vysoká. Zájemci prý často přicházejí s představou, že když zvládnou vykonávat péči o člověka v domácím prostředí, zvládnou totožnou činnost vykonávat i ve zdravotnickém zařízení. „V nemocnici je to ale o dost náročnější, neboť se staráte o více lidí naráz,“ upozornila na rozdíl náměstkyně pro ošetřovatelskou péči.

Nemocnice Pelhřimov se snaží zájemce zaujmout i pořádáním specializačních akreditovaných kurzů, které se skládají z teoretické a praktické části a jsou zakončené závěrečnou zkouškou a získáním certifikátu. „Před nástupem samozřejmě člověk projde i velkým množství školení, stejně jako každý zaměstnanec zdravotnického zařízení,“ uzavřela Petra Černo.