„Pozorovatelé mohou spatřit také souhvězdí Blížence, Hydry nebo Severní Koruny," doplnil David Sulaiman z Astronomického klubu Pelhřimov.

Během dubna se také naskytnou nejlepší podmínky v tomto roce pro pozorování Venuše. Ta bude viditelná večer krátce po západu Slunce i během večera. „Vhodné podmínky budou i pro pozorování Merkuru, ale protože jde o první planetu u Slunce, je třeba se na něj zaměřit na začátku soumraku," podotkl Sulaiman.

Planeta Mars bude zapadat brzy večer, planetu Jupiter zájemci spatří po celou noc mimo rána a Saturn naopak uvidí po celou noc mimo večera.

K zajímavému seskupení dojde 21. dubna kolem devatenácté hodiny. „V blízkosti spatříme Měsíc, Venuši a Aldebaran, což je nejjasnější hvězda ze souhvězdí Býka. Měsíc bude 0,3 stupně severně od Aldebaranu. V deset hodin večer dojde ke konjunkci Měsíce s Venuší, kdy Měsíc bude o 7,4 stupně jižněji," popsal Sulaiman.

Další zajímavostí je, že 4. dubna nastane zatmění Měsíce. Ovšem to v našich zeměpisných šířkách nebude k vidění. „Lidé ho budou moci pozorovat jen ve východní Austrálii, v Japonsku a ve východní části Ruska," upřesnil David Sulaiman a podotkl, že zatmění Měsíce, které se poštěstí spatřit i u nás, připadá také na letošní rok, a to konkrétně na ráno 28. září.

Už v dubnu se ale milovníci astronomie mohou těšit na meteorický roj Lyridy. Meteority se souhvězdí Lyra budou zdánlivě vylétávat 22. dubna. „Tento roj není tak výrazný jako je třeba meteorický roj Perseidy, ale i přesto je pro pozorování zajímavý," řekl Sulaiman.

Apollo 13 se kvůli poruše vrátilo zpět

Na 11. dubna připadá výročí startu Apolla 13, které podle původních plánů mělo přistát na Měsíci, ovšem kvůli technické závadě se muselo vrátit zpět na Zem.

Dne 18. dubna roku 1145 a 20. dubna roku 1910 prolétla kolem Země Halleyova kometa. Rovněž 18. dubna si svět bude připomínat šedesáté výročí úmrtí Alberta Einsteina.

Na 24. dubna připadá pětadvacáté výročí od vypuštění a uvedení do provozu Hubbleova vesmírného teleskopu.