Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Možná už na jaře nahlédnou Humpolečtí do své historie

Humpolec – I laik si už brzy počte v Kamarýtově kronice, 
s jejímž přepisováním začalo loni sedm studentů humpoleckého Gymnázia dr. Aleše Hrdličky.

4.12.2013 1
SDÍLEJ:

Zatím poslední setkání účastníků projektu se uskutečnilo minulý pátek. Na smínku (zleva od okna) Kateřina Šarfová, Kristýna Prokůpková, Pavel Holub a Zdeněk Škrabánek. Foto: Deník/Aneta Slavíková

Skupina ve složení Jana Dvořáková, Jiří Maděra (dnes už absolventi), Monika Hánová, Kristýna Prokůpková 
a Kateřina Šarfová ze 4.A, Jiří Dalík ze septimy a Martina Kasalová ze sexty, se sešla 
s učitelem dějepisu a českého jazyka Zdeňkem Škrabánkem a s archivářem Pavlem Holubem ze Státního okresního archivu Pelhřimov. Jejich cílem bylo knižní vydání humpolecké Kamarýtovy kroniky.

Zpřístupní záznam

Kamarýtova kronika mapuje události z Humpolecka a z jeho okolí z období od revolučního roku 1848 až do první světové války. Její stránky jsou k dispozici na webu města, ovšem oskenované v originální podobě, takže zájemci, kteří neovládají paleografii (což je pomocná věda historická zabývající se vývojem písma a dalších grafických znaků), si ji nemohou přečíst.

Cílem projektu humpoleckého gymnázia ve spolupráci s pelhřimovským archivem je tak zpřístupnit historický záznam široké veřejnosti. „Kamarýtova kronika je uložena v archivu v Pelhřimově a já jsem se kdysi pustil sám do přepisování její starší části v rámci své vysokoškolské seminární práce. Nakonec jsem si ale zvolil jiné téma. Nicméně humpolecká kronika mě stále lákala svým obsahem. Bohužel jsem ale neměl dostatek času k tomu, abych se věnoval přepisu její novodobé části. Jednou jsem 
o tom hovořil se Zdeňkem a domluvili jsme se, že zkusíme spolupráci se studenty a pokusíme se takto kroniku zpracovat," prozradil Pavel Holub.

Na schůzkách, které se konají zhruba v měsíčním až dvouměsíčním intervalu, se na humpoleckém gymnáziu setkávají studenti spolu 
s Pavlem Holubem a Zdeňkem Škrabánkem.

Odborné rady

Na začátku každého setkání seznámí Pavel Holub přítomné studenty s problematikou, která jim bude při přepisování kroniky užitečná. Například bez základů metod ediční práce by se neobešli. Rovněž jim doporučuje vhodnou odbornou literaturu, z níž mohou čerpat další informace.

Zdeněk Škrabánek se podílí na organizaci projektu, rozděluje práci, skládá jednotlivé příspěvky dohromady a sám také části kroniky přepisuje. Kromě práce na přepisu, která je studentům zadávána jako samostatný úkol „na doma", se účastníci projektu v rámci exkurzí podívali na mnohá místa, kam by noha „obyčejného" člověka zřejmě jen tak nevkročila.

Zavítali například do pelhřimovského archivu (včetně jeho zákulisí), kde se dozvěděli, jak se tu pracuje s historickými materiály. Dále se podívali do Archivu Národního muzea v Praze, prohlédli si v Karolinu expozici mapující pražskou Univerzitu Karlovu a zúčastnili se přednášky o Karlu Havlíčku Borovském v havlíčkobrodském muzeu.

Zajímavé exkurze

S myšlenkou zpřístupnění humpolecké kroniky veřejnosti se tak v tomto projektu snoubí ještě jeden, neméně důležitý, cíl. „Pro studenty, kteří přemýšlí, že by se v budoucnu dále věnovali studiu archivnictví či historie, je projekt přínosný v tom, že získají představu, co obnáší historická práce, a jaké jsou historické metody. Toto je jedna z cest, jak se něco dozvědí o této práci, a navíc si ji také sami osahají ještě předtím, než se s ní setkají při studiu na vysoké škole," uvedl Zdeněk Škrabánek.

Tyto příležitosti a možnosti dozvědět se něco navíc oceňují i samotní studenti, kteří se do projektu aktivně zapojují. „Podívali jsme se do Archivu Národního muzea, což je úžasné a nevím, jestli se to někomu jen tak poštěstí, a zároveň se dozvídáme mnoho zajímavostí o Humpolci a okolí," řekla Kateřina Šarfová. Na otázku, co je na přepisu textů převážně z devatenáctého století nejtěžší, odpověděla její spolužačka Kristýna Prokůpková: „Já jsem naštěstí přepisovala novější část, protože  starší zpracoval pan Holub, ale když jsme právě tu starší převáděli do současné češtiny, tak to bylo docela těžké, protože dříve tolik nepoužívali interpunkci. Nebo jména jsou jednou napsaná takto, a podruhé zase jinak," podělila se o své zkušenosti Prokůpková.

Zdeněk Škrabánek ještě poukázal na jednu unikátnost tohoto projektu, která spočívá v tom, že v rámci přepisu kroniky úzce spolupracují dvě státní instituce – škola a archiv, což prý není obvyklé. Dále se na projektu podílí či budou podílet: humpolecká knihovna, tamní infocentrum a Muzeum Dr. Aleše Hrdličky.

Jak uvedl Zdeněk Škrabánek i Pavel Holub, zprávy o plánovaném vydání Kamarýtovy kroniky zatím uveřejnily jen na webu gymnázia a na stránkách humpoleckého Měsíčníku Zálesí. Starosta Humpolce Jiří Kučera tak dosud nebyl o tomto projektu informován. „Mohu ale obecně říct, že projekty propagující město osobně podporuji," řekl Jiří Kučera.

Podle slov Zdeňka Škrabánka by se v ideálním případě mohlo knižní vydání Kamarýtovy kroniky dostat na pulty knihkupectví už na jaře příštího roku.

„Přes zimu ale ještě musíme vše zrevidovat a dát dohromady. Poté se budou hledat sponzoři a možnosti k vydání. Zároveň bychom chtěli sestavit osobní, místní a věcné rejstříky, což je asi ta nejtěžší práce, kterou máme ještě před sebou," přemítal Škrabánek s tím, že jejich cílem je vytvořit populárně-naučnou publikaci, která by ovšem měla i své vědecké náležitosti a kvality.

Aneta Slavíková

Archivář o kronice (kronikách)

Plánovaná kniha s titulem Kronika Jana Kamarýta a jeho pokračovatelů by se podle současných vizí měla dělit do šesti oddílů. Jedním z nich bude oddíl nazvaný jako Úvodní studie. Zde budou nastíněny souvislosti vzniku pramene a charakterizováni autoři kroniky – čili Jan Kamarýt, Filip Bečvář a Anna Bečvářová-Vetterová – a dále bude následovat paleografický rozbor od Pavla Holuba. „Obsahově nelze zcela vymezit konkrétní náplň Kamarýtovy kroniky. V knize jsou zachyceny jak vyloženě městské události, tak i události z širšího okolí," poznamenal Pavel Holub. Ten také dodal důvody, proč by lidé vůbec měli kroniky číst: „Jsou odrazem doby, myšlení a přístupu lidí k prožívaným událostem. Dnes tak můžeme vidět, jak jedinci na dané situace reagovali, jak se s nimi vyrovnali. V neposlední řadě v sobě nesou poselství o dění v regionu, v místě, k němuž se vážou. Často v každodenním životě míjíme místa, která mají hlubší minulost, než se domníváme. Historie díky pramenům (tedy i kronikám), z nichž čerpá, nám umožňuje pochopit souvislosti mezi minulostí a současností a může nás naučit jistému respektu před hodnotami, které se dochovaly z dřívějších dob. Kroniky jsou velmi oblíbené i díky tomu, že obsahují souhrnné zprávy, zatímco například spisy či protokoly z jednání zachycují informace spíše pro konkrétní záležitosti," řekl svůj názor Holub. Kamarýtova kronika je podle něj pak navíc zvláštní tím, že vznikala spíše jako paměti jedince, respektive užšího kruhu osob, než jako čistě městská kronika.

Autor: Redakce

4.12.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Do Putimova zašli volit dva Markové Šalandové

Volby ve Včelničce.
4

Volební komise se ve Včelničce baví také háčkováním

Na nesprávném místě: Ze základní školy poslali voliče do kulturního domu

Kamenice nad Lipou – Stále rušno mají dnes ve volební místnosti v Kamenici nad Lipou. První, kdo svůj hlas do urny ve volební místnosti na tamní základní škole vhodil, byl člen komise Ján Lettrich.

V Nové Cerekvi nenechali volit muže, který měl nesrovnalosti s trvalým bydlištěm

Nová Cerekev – V Nové Cerekvi na Pelhřimovsku mělo v pátek v 18 hodin odvoleno 145 voličů. Desítka z nich přišla do volební místnosti na radnici městyse s volebním průkazem.

V nejmenší obci v zemi přišel k volbám první volič krátce před patnáctou hodinou

Vysoká Lhota – Do nejmenší obce v České republice, Vysoké Lhoty na Pelhřimovsku, přišel první z patnácti zapsaných voličů v pátek odpoledne zhruba deset minut před patnáctou hodinou.

AUTOMIX.CZ

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení