Z dvaceti oslovených prvňáků a druháků ze základních škol na Pelhřimovsku jich osm běžně nosí mobilní telefon do školy. Desetiletý Lukáš ze Sedlice vlastnil mobil dokonce už ve školce.

„To jsem ale měl jen takový obyčejný. Teď už mám nový. Rodiče mi ho koupili, abych jim mohl volat, kdy pojedu ze školky domů,“ vyprávěl klučina, který denně dojíždí do školy čtyři kilometry.

Právě u dojíždějících dětí má podle psychologů mobilní telefon nějaký význam.

Telefonovat jen o přestávkách

„Tam je to opodstatněné, i když určitě existují jiné možnosti. Obecně si ale myslím, že dětem v první třídě je mobilní telefon k ničemu. Naopak jim může uškodit,“ domnívá se Jana Svobodová, ředitelka Pedagogicko – psychologické poradny v Pelhřimově.

Prvňáček, který si hned od první chvíle zvyká, že se ve všem může spolehnout na rodiče, se podle odborníků nenaučí samostatnosti.

„Je vždy třeba důsledně dohlížet na to, k čemu dítě telefon využívá. Pokud pak volá při jakémkoli sebemenším problému, se kterým by si běžně poradilo, je to špatně,“ dodala psycholožka.

Mobilní telefon už tolerují i na většině škol. I tam ale děti musí dodržovat určitá pravidla. „Máme s dětmi takovou dohodu. Do školy mobil nosit mohou, ovšem o hodině musí být vypnutý. Co se týče prvňáků, ani tam to nezakazujeme. Někteří rodiče chtějí mít kontrolu,“ popsal Pavel Bílek, ředitel humpolecké Základní školy Hradská. Mezi nejčastější prohřešky o hodinách podle pedagogů patří psaní SMS nebo fotografování spolužáků.

„To dělají ale hlavně děti na druhém stupni. U menších dětí nebývá problém. Těm většinou volají jen rodiče. Občas se sice stane, že telefon zazvoní v hodině, ale to je většinou až na konci vyučovacího dne. Rodiče si neuvědomí, kdy dětem končí vyučování,“ podotkla Zuzana Sankotová, učitelka ze Základní školy Krásovy domky v Pelhřimově.