„První klíště mi pes přinesl už na konci ledna. Přátelé mi sice tvrdili, že je to běžné, ale podle mě není,“ podělil se o svou zkušenost Luboš Pavlíček z Třeště na Jihlavsku. Podle jeho zkušeností se klíšťata vždy objevovala až tak na přelomu března a dubna. „Teď je řešíme snad po každé procházce, je jich opravdu hodně. Každý měsíc psovi kupuji obojek, který by měl vydržet tři měsíce, ale letos to prostě nějak nefunguje,“ posteskl si.

To pejskařka Michaela Chábová z Černova na Pelhřimovsku má osvědčenou metodu, jak se proti cizopasníkům bránit. „Vždy, než začne sezona, tedy na přelomu února a března, přidávám do krmiva pangamin – kvasnice. Zvyšují množství vitamínu B v krvi, což klíšťatům smrdí. A pak všichni moji psi mají obojky na přírodní bázi s levandulí,“ svěřila se chovatelka.

Lymská borelióza v loňském roce

HB – 31 případů
JI – 108 případů
PE – 55 případů
TR – 169 případů
ZR – 152 případů

Před klíšťaty varuje i Český hydrometeorologický ústav. Jejich aktivita bude v následujících dnech na stupni osm, což představuje jedno z nejvyšších rizik. „Dá se předpokládat, že jich letos bude více než obvykle,“ nastínila ředitelka protiepidemiologického odboru krajské hygienické stanice Alena Dvořáková.

Tomuto krvelačnému drobečkovi letos přejí především klimatické podmínky. „Svou roli určitě sehrála mírná zima. Vliv na množství klíšťat mohou mít i hraboši, kteří jsou jejich přenašeči,“ uvedl ředitel Státního veterinárního ústavu Jihlava Pavel Barták.

Klíšťata však nenapadají jen zvířata, ale i lidi. Nejčastější nemocí, kterou přenášejí, je lymská borelióza a klíšťová encefalitida. S boreliózou má své zkušenosti například Jana Machová z Veselé na Pelhřimovsku. „Udělal se mi červený flek v místě, kde se mi přisálo klíště. Naštěstí to bylo na břiše, takže jsem si toho všimla hned. Následovala antibiotika a odběry krve. Teď už jsem bohudík zdravá, ale znám lidi, kteří mají trvalé následky,“ zavzpomínala mladá žena.

Co do počtu nakažených klíšťovou encefalitidou vede za loňský rok Žďársko, u lymské boreliózy je to pak Třebíčsko. „Nedá se však říci, že by někde bylo ohnisko nákazy. Možná je někde výskyt nižší, ale je potřeba, aby si lidé uvědomili, že nakažená klíšťata jsou všude a je na místě, aby se očkovali a chránili, když jdou do přírody,“ podotkla Dvořáková.

„Když jsem si uvědomila, co všechno může klíště způsobit, rozhodla jsem se zabránit alespoň nákaze klíšťovou encefalitidou. I proto jsem se už nechala očkovat. Klíšťata po mně bohužel jdou,“ posteskla si Machová.

Zvýšený zájem zaznamenali v posledních letech i v centru Očkování a cestovní medicíny Avenier v Jihlavě. „Letos je doopravdy větší zájem o očkování. Je více klíšťat a lide se chovají zodpovědněji,“ potvrdila za očkovací centrum lékařka Marta Tmějová.

„Více zájemců přichází nejen k nám na kliniku, ale i k praktickým lékařům. Řekla bych, že letos to ještě trochu vzroste, protože se zvýšil i příspěvek pojišťoven. Je však nutné dodat, že to stále nestačí na to, aby se nemocnost snížila,“ upozornila Dvořáková.

„Jsem zastánce názoru, že prevence je levnější než léčba. A než se celý život obávat vkročit do lesa, tak raději investuji peníze do očkování. Hlavní výhodu vidím v tom, že imunizace je účinná několik let a pak se jedinec může jen přeočkovat a nemusí podstupovat celý proces znovu. Myslím, že je to jedno z nejvýhodnějších očkování, které by měli lidé využít,“ přemítala Natálie Mlejnková z Moravských Budějovic na Třebíčsku, která pracuje jako zdravotní sestra.

Klíšťová encefalitida v loňském roce

HB – 18 případů
JI – 19 případů
PE – 8 případů
TR – 12 případů
ZR – 20 případů

Stejný postoj má i Luboš Pavlíček. „Jsem očkovaný už deset let. Považuji to za rozumné a je to jediná věc, kterou se člověk může bránit proti klíšťové encefalitidě. Vůbec jsem neváhal, protože její následky jsou dost drsné, člověk může skončit i na vozíku. Navíc s rodinou jezdíme často pod stan a i v rámci zaměstnání jsem často v přírodě,“ přidal se Pavlíček.

„Nechala jsem se očkovat v necelých patnácti letech a myslím, že v té době jsem nad tím nějak extra nepřemýšlela a ani jsem neměla nějaký velký strach z nakažení. Prostě jsem si řekla, že když tady ta možnost je, tak proč ji nevyužít. S postupujícím věkem jsem ráda, že očkování mám a nemusím se bát jít do lesa nebo někam ven. Určitě jsem byla klidnější, i když naštěstí moc klíšťat za rok neposbírám. I jedno totiž může způsobit velké problémy,“ dodala Zuzana Rodová z Humpolce na Pelhřimovsku.

Jak se bránit proti přisátí klíšťat a jak se ho správně zbavit?

Základem všeho jsou podle epidemioložky Aleny Dvořákové repelenty. „Je velmi důležité je používat, a to jak na oblečení, tak nekryté části těla. Dále doporučuji nosit vyšší boty a nohavice si zastrčit do nich, aby se klíště nemělo kam dostat,“ říká Dvořáková.

Po návratu z přírody by se pak každý měl prohlédnout. „A to jak večer, tak ráno, protože klíště se nemusí přisát hned, ale právě až přes noc,“ podotýká Dvořáková.

K odstranění pak rozhodně není nutné klíště dusit olejem, jak mnozí doporučují. „Nejlepší je ho nasucho vyviklat a poté použít dezinfekci. Případně ho zakápnout dezinfekcí hned, vyviklat a poté místo opět vydezinfikovat. Tento proces by se měl dělat pinzetou, nejlépe v rukavicích, aby nedošlo k přenosu virů a bakterií,“ uzavírá Dvořáková. Místo je pak dobré ještě pár dní sledovat.