S příliš brzkým nástupem jara se totiž začínají probouzet k životu v době, kdy by ještě měly nabírat síly. A pokud potom znovu udeří mrazy, je zle.

Jaký vliv má teplá zima na chod úlu, sdělil Deníku předseda Českého včelařského svazu (ČVS), Karel Brückler.

„Teplá zima znamená samozřejmě větší příležitost pro roztoče, takže se u včel může objevit i více nemocí. Zatím ale nemůžeme říct, jak velký vliv měla tato mírná zima na včely. Více budeme vědět v dubnu," zhodnotil Brückler.

K nemocnosti včel v teplých „jarních" měsících se vyjádřila i Marta Bečková, pelhřimovská členka ČVS. „Se včelami je to jako s lidmi. Jestliže jsou oslabené, jsou k nemocem náchylnější. Záleží proto na včelaři, jak se jim věnuje během celé zimy," míní Bečková.

Horší než teplá zima je ale podle ní zima krutá. „Že by teplá zima včelám vysloveně škodila, to se nedá říct. Škodí jim více zima dlouhá, jelikož včely kálí až s prvním proletem. Jestliže je tedy zima dlouhá, včely nemají jinou možnost než kálet v úlu, a tím se potom mezi nimi mohou šířit různé nemoci," zhodnotila situaci Bečková.

Dalším problémem je, že s příliš krátkou zimou včely brzo nakladou vajíčka a začínají spotřebovávat zásoby na výkrm nových jedinců. Když však opět přijdou mrazy, slabší jedinci nepřežijí a zásoby jsou nenávratně pryč.

Vše ale podle Bečkové zá-visí na konkrétním včelaři a na tom, jak se úlu v zimě věnuje.

Názor ohledně této obavy sdělil i už zmíněný předseda ČVS Karel Brückler. „Problém by byl, kdyby si včely spotřebovaly zimní zásoby. Nyní už ale začínají některé rostliny kvést, takže včely mohou zásoby opět doplnit," zareagoval.

Více zásob

K tématu spotřebování zásob se vyjádřila i členka Marta Bečková. „Včelař by měl úlu poskytnout více zásob, aby tato situace nenastala. Často se například včely přikrmují cukrem," řekla.

Marta Bečková dodala, co se s úlem děje během zimy. „Včely zahřívají pohyby prsních svalů královnu, která je uprostřed. Tím dokážou okolo ní vytvořit i v mrazech teplotu okolo třiceti stupňů. Při zahřívání si včely střídají umístění v chumlu, jelikož ty na kraji by jinak zahynuly mrazem," popsala Bečková.

Zajímavé podle ní je, že pokud se do úlu dostane nepřítel jako třeba sršeň, tak na něj včely neútočí, protože bodnutí do něj by je stálo život.

„Začnou okolo něj kroužit, vytvoří tak v jeho blízkosti velmi vysokou teplotu, a sršně tak vlastně upečou," doplnila Bečková.

Každý včelař by se podle ní měl svému úlu věnovat. „Měl by obcházet úly a poslouchat. Jestliže je v úlu ticho, je něco špatně. Stejně tak, pokud je v úlu moc velký hluk. Zkrátka důležité je, aby měl úl ten správný spokojený zvuk," shrnula s úsměvem Bečková.

Zuzana Horáková