„Nejzajímavějším objektem na obloze bude v dubnu Mars. Osmého dubna má ve 22 hodin opozici, to znamená, že se v jedné přímce budou nacházet Slunce, Země a Mars," řekl s tím, že kdo se k pozorování nedostane zrovna v úterý, nemusí být zklamaný.

Dobré podmínky pro pozorování čtvrté planety Sluneční soustavy budou celý měsíc.

Astronomický klub proto plánuje uspořádat hned dvě veřejná pozorování: první zítra ve 20.30 u zahrádek nad rybníkem Stráž, druhé asi 25. nebo 26. dubna jako tradičně u křížku proti odbočce ke Stráži. Datum pořadatelé upřesní.

„Tento měsíc nás patnáctého dubna čeká úplné zatmění Měsíce, devětadvacátého dubna pak nastane prstencové zatmění Slunce, kdy Měsíc, protože je dál a jeví se menší, zakryje Slunce jen částečně, bude z něho vidět prstenec. Bohužel, podívanou si užijí obyvatelé Austrálie, v našich končinách máme smůlu," podotkl astronom.

V první polovině noci je podle něj ještě dobře vidět Jupiter. Většinu noci kromě večera lze pozorovat i Saturn, naopak Venuše stále zdobí ranní oblohu jako Jitřenka. Ve dnech 14. až 18. dubna se na nebi také objeví zajímavé seskupení Měsíce, hvězdy Spiky, Marsu a Saturnu.

Co se týče souhvězdí, jsou ještě vidět zimní jako Orion, ale už se naskytne i pohled na ta jarní jako třeba Blížence, v nichž nejjasněji září Polux a dvojhvězda Castor, souhvězdí Lva s hvězdou Regulus nebo Panny se Spikou.

Z letních souhvězdí pak pozorovatelé spatří Pastýře, Herkula a Lyru. Patří se zmínit také dvě výročí. Osmého dubna roku 1964 startoval první zkušební bezpilotní let amerického kosmického programu Gemini.

„Pojmenování Gemini čili Blíženci si vysloužil tím, že kabina vynesená na oběžnou dráhu raketou Titan byla zkonstruována pro dva astronauty," řekl Sulaiman. Let Gemini 1 skončil 12. dubna.

Vynalezl teploměr

Druhé kulaté výročí bude 25. dubna. V tento den roku 1744 zemřel švédský astronom Anders Celsius, který založil první švédskou hvězdárnu v Uppsale. Nám je známý spíše jako vynálezce teploměru, díky němu u nás měříme teplotu ve stupních Celsia.