Ministerstvo vnitra plán zdůvodňuje tím, že úředníci ve „dvojkových" obcích jsou málo vytíženi a místo 80 korun na hodinu vyjdou stát někde až na 3 000 korun, kdežto úředníci v „trojkových" obcích mají větší zkušenosti. A protitlak obcí ministerstvo mírní tím, že někde by správu nezrušilo zcela, ale zřídilo tam detašované pracoviště.

„Jezdit do Pelhřimova by pro mě nebylo komplikované, ale mám dojem, že v Počátkách jsou schopni lépe řešit individuální problémy a znají místní poměry," říká Václav Marek z Veselé, který teď staví dům. Doprava by byla potíží hlavně pro ty, kdo nejezdí autem. Třeba pokud někdo vyjede z Mnichu autobusem v 7.08 hodin, do Pelhřimova se dostane kvůli čekání v Kamenici až za dvě hodiny.

Ztratíme význam

„Nedotkne se to nás jako firmy, ale spíš investorů. Podle mě na ně úředníci v menších městech mají víc času a asi by bylo složitější vše řídit z větších center. Ale to ukáže čas," uvádí Miroslav Hanzálek ze stavební společnosti První kamenická.

Kamenický starosta Ivan Pfaur je přímo ve skupině pod Svazem měst a obcí (SMO), která obcím rozesílá výzvu proti tomuto kroku. Podle něj to povede ke ztrátě významu menších měst.

„Už od nás odešel finanční a živnostenský úřad i životní prostředí. Když sem nebudou lidi jezdit za úřady, tak to pocítí i místní obchodníci," vysvětluje Pfaur s tím, že náklady na dopravu za vzdálenějším úřadem stát přenáší na lidi a že stát zatím žádné úspory nevyčíslil.

Soustředěním správy do měst navíc podle něj dojde k tomu, že vyřízení řady úkonů bude trvat déle. „Náš úředník navíc vykonává ještě jiné činnosti a musí absolvovat úplně stejné přezkoušení jako úředník kdekoli jinde," dodává kamenický starosta.

Doplňuje ho jeho „kolega" z Počátek Karel Štefl, podle kterého dosavadní systém funguje a není důvod ho měnit. „Stavební úřad je osou celého úřadu, na něm leží veškeré investiční akce za miliony. Je to tedy servis nejen pro lidi, ale i pro nás jako město," říká Štefl.

Náš úředník vše může řešit operativněji, jeho znalost terénu má svůj význam. Když sem pojede úředník z Pelhřimova, tak zaplatí dopravu a neušetří se nic," vysvětluje Štefl s tím, že pokud by pro úředníky v menších městech bylo něco příliš tvrdým oříškem, už teď přece mohou řadu věcí konzultovat s krajem nebo vysoutěžit velký projekt externě. Stejně jako v Kamenici i v Počátkách podporují výzvu kromě starosty i zastupitelé.

Venkov beránkem?

Oslovili jsme i Jana Machyána, tajemníka pelhřimovského městského úřadu, kam by se vedle Pacova a Humpolce „sebrané" úřady z okresu soustředily. „Zkušenosti našich úředníků jsou možná větší, protože řeší větší spektrum záležitostí, ale pokud by se k nám přesunula agenda odjinud, se stávajícím aparátem bychom to nezvládli," uvedl Machyán.

Na otázku, zda je znalost terénu pro úředníky v menších městech plusem, odpovídá, že se to týká hlavně stavebního úřadu, ale už ne třeba matrik.

Naopak kritiku údajně malé vytíženosti „dvojkových" úředníků zpochybňuje hornocerekvický starosta Jaroslav Andrle. „Vím, že kolega na stavebním úřadě se má co ohánět a někdy mu nestačí ani běžná pracovní doba, aby vše stihnul," tvrdí a dodává, že kontroly z krajského úřadu městu vždy potvrdily, že jeho úroveň výkonu státní správy je velmi dobrá.

„Pořád se argumentovalo tím, aby úřad byl blíž občanům, a tohle by byl opak. Věřím, že SMO bude mít dost síly, aby se to nepodařilo uskutečnit ani tentokrát," podotýká Andrle.

SMO ve své výzvě poslancům a senátorům píše, že na zrušení 413 stavebních úřadů a 1070 matrik by v Česku doplatilo 3,5 milionů lidí z venkova. „Venkov se stává obětním beránkem ve jménu imaginárních úspor státního rozpočtu. Co bude muset venkov dál obětovat? Policii? Lékaře?" ptají se autoři výzvy s tím, že rušení nebere ohled na historické postavení menších měst a přirozenou spádovost do míst, která se už takhle musí potýkat s větší nezaměstnaností a nižšími platy než lidé ve větších městech.

Jan Mazanec