„Květového medu bylo na jaře méně než například v minulém roce, zde můžeme mluvit o slabším průměru,“ říká včelařský odborník, výrobce známé medoviny a redaktor časopisu Včelařství Jiří Slámy z Chlistova na Havlíčkobrodsku. Jak dodává, podstatně horší byla situace u tolik oblíbeného lesního medu. „Zde byl podle mého odhadu medný výnos oproti minulým letům nižší nejméně o polovinu, mnozí včelaři nevytočili ani třetinu lesního medu,“ konstatuje Sláma.

Jak vysvětluje, zapříčinilo to letošní příliš suché a horké jaro i léto. Aby mohly včely sbírat lesní med, musí mít stromy a keře dostatek vláhy. Teprve potom mohou sladké šťávy proudit v hojnosti do všech částí rostlin a uživit z nich hmyz.

Zběsilá rychlost přírody

„Dalším negativním faktorem byla jakási zběsilá rychlost přírody. Vše rychle odkvetlo a než se včelstva dostatečně namnožila, byl konec jara. Potom horké léto prakticky beze srážek. V extrémních vedrech trpí nejen člověk, zvířata, rostliny, ale i hmyz. Včelstvo musí vynaložit mnoho energie na chlazení prostoru úlu a i toto je na úkor medného výnosu. V zimě si včely díky medu topí, v létě naopak prostředí úlu ochlazují,“ vysvětluje Sláma.

Protože vše bylo v přírodě nějak dříve, včelaři museli letos krmit svá včelstva na zimu již v červenci. „Chyběly přírodní zdroje pro výživu včel, a pokud včelař nechtěl riskovat úhyny svých včelstev, musel začít včas podávat cukerný roztok, ze kterého si včely vytvoří lehce stravitelný med pro přečkání zimy,“ zdůrazňuje Sláma. Na Polensku, Havlíčkobrodsku i dalších lokalitách přikrmují včelaři v úlech již několik měsíců, což se podepisuje na jejich peněženkách.

„Rostliny nemají skoro žádný nektar. V lesích se navíc vyskytuje hrozně málo medovice, kterou včely také konzumují, kvůli nedostatku potravy musí včelaři úly zásobovat cukerným roztokem. „Pokud totiž včely nemají alespoň 15 kilogramů potravy v zásobě na zimu, je velice pravděpodobné, že nebudou mít dost jídla, aby přežily zimu,“ vysvětluje včelař Stanislav Pejzl z Dobré u Přibyslavi.

Úly se přehřívají

Kromě obtížného shromažďování potravy se včely kvůli současnému tropickému podnebí potýkají s dalšími problémy. Jedním z nich je přehřívání úlu. Aby včelí královna mohla snášet vajíčka, musí být v úlu teplota 34 stupňů. „V takových vedrech musí včely poměrně značnou část dne ochlazovat úl pomocí svých křidélek. Úlu, který obsahuje přibližně 50 tisíc včel, to mnohdy zabere i půl dne,“ upřesňuje předseda včelařského spolku z Přibyslavi Petr Málek, s tím, že kvůli nutnosti chladit úl nemají včely dostatek času na shánění potravy, což významně omezuje zásoby včel a tím i výnos medu u včelařů.

Problém mají včely i se shromažďováním vody, které je v přírodě v současné době značný nedostatek. „Včely za sezonu potřebují do úlu nanosit 200 litrů vody,“ dodává Málek.

Včelaři na Vysočině zatím nemají hlášené úhyny včelstev v regionu. Konkrétní úhyny včel zatím nelze poznat. Více budou včelaři vědět až na podzim. To se ukáže, kolik včelstev přežilo.

Včely mají z tepla stres

Kvůli vedru a suchu jsou včely velmi podrážděné a často také zmatené. Lidé, kteří bydlí v blízkosti úlů, si pak stěžují na agresivitu včel. Problém s výnosem má i včelař Stanislav Čapek z Jihlavska. Kvůli abnormálnímu nedostatku potravy v přírodě se počet jeho včel snižuje. „Královny kvůli nedostatku snůšky omezují kladení včelích vajíček. Proto je teď málo včel a musí se dokrmovat cukerným roztokem, což je v tuhle roční dobu moc brzy,“ podotýká Čapek, s tím, že úhyn svých včelstev zatím nezaznamenal. „Skutečnou situaci poznám až v říjnu,“ dodává. Z těchto důvodů se dá očekávat, že cena medu v Česku stoupne. Přitom spotřeba medu roste. Podle statistiků v roce 2015 průměrný Čech spořádal kilogram medu. Přitom ještě v roce 1989 to bylo jen 400 gramů.

Podle informací které má Jiří Sláma od včelařů z Čech a Moravy, někteří mluví dokonce jen o čtvrtině až polovině obvyklého medného výnosu. „U nás na Vysočině mohl být výsledek lepší pouze v případě, že měl včelař již časně zjara včely v dobrém zdravotním stavu a dostatečně namnožené. Pokud mohu mluvit za sebe, měl jsem oproti bohatému loňskému výnosu květového medu asi o třetinu méně,“ konstatuje Sláma a dodává: „Budu-li kalkulovat dle medného výnosu cenu pro zákazníka, měl bych ji zvýšit z nynějších 130,- Kč za kilogram asi o 40,- Kč. Toto samozřejmě neučiním a moje cena bude letos vyšší pouze o jednu desetikorunu,“ dodává včelař.

Cenu ovlivňuje dovoz

Podle včelaře Jana Omese z Přibyslavi se zprávy o tom, zda bude méně medu, různí. „Cena se odvíjí od mnoha věcí,“ konstatuje Omes a dodává, že cenu ovlivňuje i dovoz medu ze zahraničí. Dovezený med se prodává hlavně v marketech a jeho kvalita je podle včelařů z Vysočiny někdy diskutabilní. Včelaři jsou navíc závislí na výkupu. „Jestliže výkupní cena medu je 50 korun za kilo, včelařům zůstávají přebytky a tak včelaři místo prodeje medu vyrábějí medovinu,“ dodává Omes. Český med patří podle včelařů z Vysočiny k nejlevnějším a nejkvalitnějším v Evropě. Na odbyt jde med i přesto, že jeho cena se pomalu zvyšuje rok od roku. I tak je ale český med pořád mezi nejlevnějšími v Evropě a současně je považovaný za jeden z nejlepších a nejkvalitnějších.

„Problém je, že cena nad 150 Kč za kilogram se tady považuje za vysokou. Přitom je to tak, že včelař, který na této ceně zůstává, podhodnocuje svou práci. Protože pečovat o včely a mít všechno, co k tomu patří, v požadované kvalitě, dá opravdu hodně práce,“ říkají včelaři.