„Rodina ji objednala v Praze na výstavě v roce 1948. Je to cukrářská pekárna, ale nechá se v ní péct chleba, vánočky, mazance i maso. Její velkou výhodou je, že má ve srovnání se zděnými pekárnami malou spotřebu dřeva na vytopení. Stačilo ji ráno natopit a celý den se pak už nemuselo přiložit. Ještě tři dny poté se v ní navíc nechalo sušit ovoce," vzpomínal Zdeněk Kotlík starší.

Výbornou izolaci podle jeho slov zajišťuje dřevěný popel. Chleba v ní rodina pekla do 62. nebo 63. roku, pekárna přitom pojme čtyři bochníky. „Vím, že tady v okolí byly celkem tři podobné. Objednány byly ve stejnou dobu, ale teď už, pokud vím, zbyla jen tato jediná," potvrdil, že šamotová pekárna už nebývá k vidění často.

„Je rozhodně znát, jestli se topí elektrikou nebo dřevem, pozná se to na chuti jídla. Zatím jsme v ní zkoušeli péct pizzu a byla moc dobrá," doplnil otce Zdeněk Kotlík mladší. Na snímku dělá pekárně společnost jeho dcera Marcelka.