Jez u mostku nově vybudované cyklostezky se nedávno po bouřkách zanesl. Při jeho čištění ale někdo odtrhl i dřevo, které reguluje tok vody. „Jez na říčce Bělé, který jsme kdysi přecházeli bosou nohou a v noci slyšeli jeho uspávající hukot, je zarostlý. Je vůbec v současné době někdo, kdo má povinnost postarat se o nápravu?" ptala se před měsícem Věra Vrátná a poslala i svůj snímek kmenů naplavených před jezem.

Na její apel město kontaktovalo Povodí Vltavy, jehož působnost sahá přes Želivku až k Bělé. Minulý týden došlo k vyčištění jezu a Věra Vrátná tuto aktivitu ocenila, podle ní jez znovu získal správný „zvuk". Informace o tom, kdo jez vyčistil, se ale rozcházejí. Při odstranění dřeva z vody totiž došlo k tomu, že dotyčný buď omylem, nebo schválně – třeba aby získal dřevo na topení – vyjmul i zábranu, která reguluje tok vody.

Hned odpoledne na místo přišli pracovníci rybárny. „Někdo urval trám, co drží hladinu, a přestala nám téct voda do náhonu," uvedl Bohumír Císař z rybárny. Podle něj pokles vody začalo pociťovat i takzvané „Plivátko", tedy vodní plocha vedle zimního stadionu, na které je závislé jak zavlažování fotbalového trávníku, tak i tvorba ledu na „zimáku".

Náš jez to není

Podle Císaře to není první případ, kdy jez takto ovlivnil i další věci. Nápravu podle něj přitom vždy dobrovolně musí zjednat buď lidé z rybárny anebo správci sportovišť, tedy lidé z města. „U jezu nejsou vyřešené majetkoprávní vztahy, a nejsou peníze na jeho větší opravu, která je potřebná," tvrdí Bohumír Císař.

Jak potvrdil vedoucí hospodářského odboru pelhřimovského městského úřadu Stanislav Kropáček, město se pravidelně stará pouze o vakuový jez na hrázi Kulíkova rybníka, který se nachází proti toku řeky, a o zmiňovaném jezu u cyklostezky se domnívá, že je pod správou Povodí Vltavy.

Mluvčí tohoto státního podniku Michaela Pohůnková ale uvádí, že Povodí toto „jezové těleso" nevlastní.

A následně vysvětluje i historické důvody, proč tomu tak je. „V minulosti jez sloužil ke vzdouvání vody do náhonu, kterým byla voda přiváděna a využívána v podniku Pelhřimovských škrobáren. Náhon je v majetku města. Povodí Vltavy není ani správcem náhonu. K těmto vodním stavbám nemáme taktéž k dispozici ani povolení k nakládání s vodami," uzavřela Michaela Pohůnková.

Jan Mazanec