Pelhřimov je navíc jedno z nejmenších okresních měst, a tak se řada obcí na okrajích okresu cítí být více přitahována Táborem, Jihlavou nebo Jindřichovým Hradcem. Pamětníci vzpomínají i na protestní cedule „Jihočeský Pacov", kdy část lidí přímo toužila zůstat papírově v jižních Čechách.
Jak se lidem na samém kra-ji Pelhřimovska žije dnes? Jezdí za prací a zábavou mimo okres?
Tábor mají blíž
V západním cípu Pelhřimovského okresu se nachází například obec Křeč. Ta se skládá ze souvisle zastavěného území a z místní části Na Zoubku. V současné době tam žije okolo 226 obyvatel.
Jak říká starosta Křeče Josef Čamra, někteří obyvate- lé tíhnou spíše k Táborsku a druzí zase k Pelhřimovsku. „Nedá se to jednoznačně říci. Pokud bych to měl zhodnotit například podle dopravní- ho spojení, tak to autobusové je rozhodně lepší na Tábor. Třeba na vlak ale musí lidé docházet zhruba dva kilometry," poznamenal Josef Čamra.
Obec Křeč je od Pelhřimova vzdálená 31 kilometrů, přičemž do Tábora to tamní obyvatelé mají rovných 21 kilometrů. „Já osobně možná trochu více tíhnu k Táboru, ale to je dáno mojí profesí. Na druhou stranu, každé město má své kouzlo. Toto téma by bylo na větší diskusi," dodal starosta.
Starosta nedalekých Černovic Jan Brožek osobně preferuje více Pelhřimov. „Lidé z Černovic dojíždějí za prací či zábavou více do Pelhřimova, Pacova či Kamenice nad Lipou. I když neříkám, že někdy nezajedou třeba za kulturou do Tábora. Osobně se mi moc často nestává, že bych například vyrazil na nákupy, ale pokud tomu tak je, jedu do Pelhřimova," řekl Brožek.
Cesta z Černovic do Tábora, který mimo jiné nabízí hvězdárnu, řadu architektonických památek nebo muzeum čokolády a marcipánu, je dlouhá rovných 25 kilometrů. Naopak z Černovic do Pelhřimova je vzdálenost o čtyři kilometry delší.
Starosta Mnichu, obce na pomezí Pelhřimovska a Jindřichohradecka, František Medek uvedl, že tamní obyvatelé tíhnou spíše k Pelhřimovsku.
„Co se týče dopravního spojení, je to tak nastejno, ale myslím, že více lidí jezdí za prací na Pelhřimovsko. Za kulturou nebo nákupy hodně vyrážíme do Kamenice nad Lipou, protože to je nejblíže," zamyslel se Medek. Ten dále podotkl, že v minulosti tu zaznívaly hlasy, které byly pro to, aby se Mnich přičlenil k Jindřichohradecku. „Jeden čas místní tíhli i k Táboru," doplnil Medek.
Autobusové spojení není ideální
Východní výspou Pelhřimovska je městys Nový Rychnov. Do Pelhřimova je to odtud po silnici 13 kilometrů, do Jihlavy 19, ale v krajském městě je lepší výběr práce a většinou i lepší plat. „Řekl bych, že dojížďka za prací do obou měst je tak půl napůl, možná malinko víc lidí jezdí do Pelhřimova, ale rozdíl je maximálně tak deset procent," říká novorychnovský starosta Pavel Martínek s tím, že autobusové spojení není obecně ideální ani v jednom směru. „Spíš se lidé mezi sebou domluví a jedou společně autem," dodává.
Co se týká volného času, Jihlava oproti Pelhřimovu láká hlavně na City Park, akvapark Vodní ráj nebo vyšší soutěže ve fotbalu a hokeji. Nakupovat podle novorychnovského starosty jezdí lidé jak do Jihlavy, tak do Pelhřimova. „Spíš bych ale řekl, že do obou měst se jezdí na velké nákupy tak jednou za čtrnáct dní a že se to týká hlavně mladší a střední generace. Ti starší pak nakupují hlavně u nás," vysvětluje starosta.
Diskuse o tom, zda by pro Nový Rychnov nebylo výhodnější přičlenit ho k Jihlavsku, podle svých slov nikdy nezaznamenal. „Myslím, že to neřeší ani mladší ani starší generace. Nepřišla na to řeč," doplňuje Martínek.
