O tom, jaké velikonoční obyčeje dodržovali naši předkové, jsme si povídali s etnografkou pelhřimovského muzea Vysočiny Helenou Novákovou.

Pelhřimovsko mělo v devatenáctém století svou typickou podobu smrtky, která se vynášela na smrtnou neděli dva týdny před Velikonocemi, čímž se vyháněla zima, je to tak?
Ano. Zatímco v jiných krajích byla smrtka pouhým hadrovým vycpaným panákem, na Pelhřimovsku měla velkou vyřezávanou dřevěnou hlavu s dřevěnými zuby.

Zvykem, který se dochoval do dneška, je svěcení větviček jívy, neboli kočiček. Odlišovala se nějak podoba tohoto zvyku na Pelhřimovsku od ostatních regionů?
Ne, na Pelhřimovsku se světily kočičky stejným způsobem jako všude jinde, ale kromě nich se u nás světil i svazek větví z různých stromů a keřů. Ten se na Velikonoce rozebral a jednotlivé větvičky se roznesly po domě a hospodářství, kde měly přinášet nějaký užitek. Každá z větviček měla jinou úlohu.

Jakou třeba?
Například větvička dubu měla ochránit dům před ohněm, hloh zase bránil obydlí před zásahem blesku. Větvička kočiček se zase zapichovala do pole, kde měla zajistit dobrou úrodu. Jasanová větývka se dávala do sklepa, odkud měla odhánět nezvané návštěvníky v podobě hadů či žab.

Na Pelhřimovsku se týden po velikonočních svátcích dříve držela i takzvaná Provodní neděle. Můžete vysvětlit, co znamenala?
Lidé tehdy chodili ke Stříbrné studánce na Křemešníku pro vodu a pak s ní polévali pole. Věřilo se totiž, že tamní voda má zázračné účinky, které pěstovaným plodinám dodají sílu, aby dobře rostly a úroda byla bohatá.

K svátkům jara neodmyslitelně patří pečení hlavičky. Prozraďte, proč se velikonoční nádivce přezdívá právě hlavička?
Jak víme, do hlavičky patří maso. Zatímco dnes hospodyňky do velikonoční nádivky přidávají většinou uzené, dříve se do ní dávalo maso z telecích a vepřových hlav a z toho vznikl i název – hlavička.

Jak se dříve pekla velikonoční nádivka na Pelhřimovsku?
Nejstarší recept na hlavičku, který v muzeu máme, pochází z konce devatenáctého století z okolí Pelhřimova. Tehdy hospodyňky pekly nádivku tak, že vařené telecí a vepřové maso nakrájely na kousky, přidaly vejce, kvasnice a vše promíchaly a daly péct. Na Humpolecku zase do hlavičky místo droždí přidávaly krupičku.

Na Pelhřimovsku se ale dělala i hlavička z mazanců, že?
Ano. Ta byla typickou specialitou z Kamenicka a Černovicka, kde hlavičku dělali tak, že nadrobno nakrájeli mazanec, přidali tradiční telecí a vepřové maso, vejce, sádlo, sůl, česnek, kopřivy a popenec břečťanolistý, řečený kundrlátek, což je léčivá rostlina.

Vyzkoušela jste už nějaký z těchto receptů?
Zatím ne. Musím přiznat, že peču klasickou dnešní hlavičku s uzeným masem. Ale nedávno jsem v nějakém časopise viděla recept na velikonoční nádivku, do které se stejně jako dříve  v okolí Pelhřimova přidávaly kvasnice, ale zatím jsem nenašla odvahu se do kvasnicového experimentu pustit.

Zajímavě může chutnat i hlavička z mazanců.
To ano. Dříve si lidé rádi pochutnávali na sladko-slaných jídlech. Obdobou této netradiční hlavičky byl na Vánoce houbovec, do kterého se zase přidávala vánočka. Otázkou je, s jakým úspěchem by se tato jídla setkala u dnešních strávníků.