K západu se tak chýlí letní souhvězdí, jako jsou Střelec, Štír či Velký letní trojúhelník, které na podzim nahrazují souhvězdí jako Býk nebo Vozka, jež patří k těm výraznějším v tomto období. „Na jižním obzoru stoupají souhvězdí Pegase, Andromedy a Kasiopeji, která jsou sice ještě částečně letní, ale spíše je zařazujeme na rozhraní léta a podzimu. Nyní se dostávají nahoru, kde se nejlépe pozorují," doplnil David Sulaiman z Astronomického klubu Pelhřimov.

Co se týče planet, v září bude stále možné pozorovat Mars se Satrunem, a to večer nad jihozápadním obzorem.

Jupiter bude vidět ráno na východě a Venuše, tentokrát jako Jitřenka, bude ke spatření v první polovině září na ranní obloze. „Ze seskupení bych zmínil seskupení Měsíce, Saturnu a Marsu, které očekáváme 27. až 29. září večer," uvedl David Sulaiman.

Trpasličí planetky

Ten dále dodal, že pokud někdo bude sledovat toto seskupení triedrem (přenosný dalekohled, pozn. red.), mohl by v okolí vidět i trpasličí planetky Ceres a Vesnu. „28. září v pět hodin ráno dojde ke konjunkci Měsíce se Saturnem. Mars bude jen poblíž, nebude s nimi tedy v konjunkci. Měsíc bude od Saturnu dvě desetiny stupně severně, což je velice blízko. Bohužel ale neuvidíme zákryt, protože u nás bude pod obzorem," dodal Sulaiman.

Mezi významnější výročí patří objevení třetí planetky Juno Karlem Ludwigem Hardingem prvního září roku 1804. „Tato planetka je zajímavá tím, že tvoří 1,2 procenta hmotnosti všech planetek, které se nacházejí ve vnitřní Sluneční soustavě, tedy po dráhu Marsu," podotkl David Sulaiman s tím, že Juno je sedmá největší planetka mezi Zemí a Marsem.

Sluneční vítr

Dnes navíc uplyne padesát let od startu sondy OGO 1, první geofyzikální laboratoře ve vesmíru. Tu tam vyslala americká NASA.

A před deseti lety, konkrétně 8. září, se z kosmu vracela sonda Genesis, která sbírala sluneční vítr, což se jí podařilo. Bohužel se jí ale při přistání neotevřel padák, a tak veškerý sebraný materiál shořel.

V září se také bude připomínat narození dánského astronoma Ola Rømera. Ten se narodil 25. září 1644 a byl významný tím, že se zabýval výzkumem rychlosti světla.