„Je to stejné jako každý rok. Ošetřujeme dětem převážně tržné rány a zlomeniny. Jenom několik vážnějších úrazů skončilo hospitalizací," sdělil lékař z chirurgické ambulance Filip Gol. Dodal, že úrazy si děti přivážejí poměrně často z táborů.

Jeho slova doplnil primář Dětského oddělení Nemocnice Pelhřimov Stanislav Houštěk. „Nemohu porovnat jednotlivé roky objektivně bez pomoci statistik, ale ten letošní je, řekl bych, celkem klidný. Dětí, které si tu s úrazem chvíli poleží, je minimum. K takovým zraněním patří třeba zlomený loket. Část úrazů pochází z letních táborů, ale ty vyžadují spíše jen ambulantní ošetření. Vážnější se stávají při sportu, třeba při fotbale," uvedl primář.

Zkušenosti z táborů

Nějakou tu zlomeninu si z tábora párkrát přivezla 
i čtyřiadvacetiletá Kateřina Matějková z Pelhřimova. „Asi třikrát jsem si v zápalu hry nalomila anebo zlomila ruku v zápěstí. Nejhorší úraz jsem si ale přivezla letos, kdy jsem jela jako vedoucí a opět v rámci hry si přivodila otřes mozku," svěřila se.

Je tedy evidentní, že ji úrazy od navštěvování tábora neodradily. „Ono to k tomu tak nějak patří. Jezdila jsem na letní tábory s oddílem a chodila jsem do něj i ve školním roce, takže víkendovek, soutěží a podobných tábornických akcí bylo přes rok hodně. Rodiče se s tím tak nějak smířili a vždycky se jenom zeptali, jestli si pro mě mají přijet, nebo to zvládnu i se zraněním sama. Vždycky jsem to zvládla, jen jsem si občas udělala výlet do nemocnice na kontrolu," povyprávěla a nezapomněla pochválit své ošetřovatele. „Měli jsme vždycky velmi dobré zdravotníky, kteří buď pracovali jako sestry, doktoři v nemocnici, jezdili rychlou, nebo aktivně spolupracovali s Červeným křížem, takže nikdy nebyl žádný problém," doplnila dívka.

Z dřívějška má zkušenost s úrazem na letním táboře také třeba třiadvacetiletý Martin Šurych z Pelhřimova.

Jako už starší táborník pomáhal vedoucím s některými pracemi. „Bylo mi patnáct a na skautském táboře jsem sekal sekerou třísky. Prosekl jsem si přitom meziprstí mezi palcem a ukazováčkem. Nic vážného to ale nebylo. Táborová zdravotnice mě bleskově ošetřila a dovezli mě do pelhřimovské nemocnice. Šil mi to praktikant, kterému se sice povedlo umrtvit mi jenom palec, ale dalo se to vydržet. Byly z toho tři stehy a pak jsem se vrátil zpátky na tábor," podělil se 
o svůj příběh mladík.

Jak dodal, až jednou budou chtít jeho děti vyrazit na tábor, nebude mít strach je kvůli hrozbě úrazu pustit. „Děti se musejí trošku zocelit, čímž ale neříkám, že si zrovna musí useknout prsty," podotkl.

Nic takového se však neděje. Podle pedagogické pracovnice Domu dětí a mládeže Pelhřimov Libuše Samkové se letos na táboře Chaloupky 
u Nového Rychnova nestaly žádné vážnější úrazy, kvůli nimž by děti musely z tábora domů. „Měli jsme jenom jeden vyvrtnutý kotník a jeden vyvrtnutý palec. K drobným úrazům občas dojde při míčových hrách, které děti hrozně baví. Kromě uvedených zranění jsme akorát řešili tři klíšťata," prozradila Libuše Samková s tím, že na každém táboře musí být vždy přítomen proškolený zdravotník s praxí a potřebným vybavením.

Prevence úrazů

Po odjezdu z tábora však zdravotník nebývá jediný, kdo si dovede poradit s první pomocí. Základům se v rámci programu snaží táboroví vedoucí naučit formou hry i děti. A neméně důležitá je prevence úrazů 
a k nim může dojít i na silnici. „Letos k nám proto přijel z Jihlavy odborník z oddělení Besip ministerstva dopravy, který nám udělal školení o bezpečnosti silničního provozu," řekla Samková.

Výše zmíněné dva úrazy, které se staly na táboře Chaloupky, odpovídají statistikám ČSOB Pojišťovny. Mezi úrazy podle nich vedou v pořadí od nejčastějších tržné rány a odřeniny, podvrtnutý kotník, pohmoždění dolní končetiny, pohmoždění horní končetiny, vymknuté klouby horní končetiny a podvrtnuté koleno. Podle indexu úrazovosti sestaveného pojišťovnou je pravděpodobnost úrazu 
u dětí v okrese Pelhřimov 
12 procent. Statistika totiž říká, že ze sta pojištěných se loni úraz přihodil 12 dětem.