„Takovéto počasí v dubnu, jaké je letos, snad nepamatuji. Jindy touto dobou už máme ve sklenících vysázenou veškerou sadbu, jako saláty, papriky, rajčata a kytičky, jako astry nebo cinie. Letos to není možné, protože pokud zahrádkář nemá vytápěný skleník, tak mu sadba umrzne," posteskla si předsedkyně Českého zahrádkářského svazu 
v Pelhřimově Šárka Brožová.

Dodala, že pelhřimovští zahrádkáři v květnu pořádají pravidelné prodeje, na kterých nabízejí právě sadbu. Jak to bude letos, je zatím ve hvězdách. „Někteří naši členové začali sadbu předpěstovávat doma a rostlinky doslova vytahují očima z hlíny. Člověk si nevybere. Když je naopak v dubnu velké teplo jako loni, tak jsou rostlinky přerostlé," dodala Brožová.

Cena jde dolů

Mrazivé počasí neláká ani zákazníky. Zahradnictví ves-měs zejí prázdnotou. „Lidé nemají o zahradnické zboží zatím zájem. Loni k nám zákazníci jezdili už od poloviny března pro kytičky, stromky 
a jiné zboží. Letos nejezdí nikdo," informovala Simona Kosová ze zahradnictví Na Číhalce u Dobré Vody.

Dlouhá zima navíc snižuje cenu balkónových rostlin. Někteří prodejci, především hobby markety, je zlevňují až o desítky procent. „Obchodní řetězce květiny objednávají 
s předstihem. Nikdo ale nemohl vědět, že zima se protáhne a že zájem zákazníků bude mizivý," přemítala Kosová.

Jak Kosová doplnila, rostliny jsou přerostlé a jejich cena jde proto dolů. „Předpokládám, že balkónové rostliny půjdou na odbyt nejvíce nyní v dubnu a květnu, kdy jejich cena bude už obvyklá, protože se bude jednat o další várky," uvedla zahradnice.

Samotné spící přírodě venku zatím sníh a mráz podle vedoucího odboru životního prostředí pelhřimovského městského úřadu Josefa Slavětínského tolik nevadí.

„Jedině zemědělci budou mít problémy se setím, ale věřím, že se to stihne. Naopak pro vodu je tento průběh počasí dobrý, díky pozvolnému tání se natáhnou prameny," dodal Slavětínský s tím, že Pelhřimovsku se naštěstí vyhnulo to, že by mokrý těžký sníh ve větším množství lámal dřeviny.

Přechodný pobyt

Vytrvalost zimního počasí překvapila i ptáky vracející se z teplých krajin. Ti kvůli němu svá obvyklá hnízdiště často musejí vyměnit za přechodná. „Pokud ptáci zjistí, že v jejich obvyklém domově je zima, letí tam, kde jsou podmínky příznivější a počkají na jaro," prozradil Pavel Koubek z mladobříšťského sdružení Zelené srdce, které se zabývá ochranou přírody.

Jak dodal, kvůli opoždění jara ptáci zahnízdí později. Odchovat mláďata ale stihnou bez potíží. A jací opeřenci se k nám z teplých krajin již vracejí? „Přilétají čápi. Viděl jsem už i konipasy a špačky. Vlaštovky ale přilétnou později, na ty je tu ještě opravdu velká zima," vyjmenoval Koubek.
Podle něj by lidé ještě neměli přestávat se zimním přikrmováním. „Sýkorky a další osazenstvo krmítek i nadále potřebují naši pomoc. Přilepšit jim můžeme nejlépe slunečnicovými semínky nebo lojovými koulemi. Na krmítka ale nepatří zbytky z našeho stolu – mohly by totiž ptákům spíše uškodit než pomoci," upozornil ochranář.

Krmení se letos protáhlo i myslivcům, kteří stále přikrmují lesní zvěř. „Zima je dlouhá, ale jsme dost zásobení. Máme totiž vlastní políčko, kde pěstujeme oves, který pak používáme k přikrmování. Problém nemáme ani se senem či kamennou solí, kterou nakupujeme," řekl místopředseda mysliveckého sdružení Hubert Pacov, Jiří Bozděch.

Myslivecké sdružení v Pacově má aktuálně 22 členů. Ti ke krmelcům do lesa dochází doplňovat zásoby pravidelně jednou až dvakrát týdně.
„S přikrmováním začínáme vždy na přelomu září a října. Kromě ovsa či sena dáváme zvířátkům ještě kaštany a žaludy, které vykupujeme od žáků z pacovské základní školy Za Branou," uvedl Bozděch.