Tentokrát o svých zkušenostech a dalších zajímavých poznatcích hovořila doktorka přírodních věd Zuzana Chládová, která mimochodem pochází z Horních Pasek a přímo v Humpolci se narodila. Téma své přednášky nazvala Český polární výzkum v oblasti meteorologie a klimatologie v Arktidě.

Povídání o bádání na severu si nenechal ujít hojný počet lidí, místa v sále muzea byla obsazená. Na stolech opět nechyběly konvice s čajem a kávou a k zakousnutí byly připraveny koláčky.

„Jako úvodní snímek jsem si pro vás nachystala tento krásný pohled na ledovec, na nějž vidíme z naší polární stanice. A tady je hned snímek druhý. Ten ukazuje, jak tu počasí vypadá z devadesáti procent – je mlhavo a oblačno," ukázala kontrast Zuzana Chládová s tím, že „prosluněnou" fotografii musela složitěji vyhledávat.

Doktorka dále přítomné seznámila s tím, jaké informace během jejího povídání uslyší. Návštěvníci se dozvěděli například o nové české polární stanici na Špicberkách, která byla slavnostně otevřena 24. června loňského roku, o samotných Špicberkách, přípravě na expedici, získávání dat i o tom, jak se ubránit lednímu medvědovi.

„Ono se to možná zdá jako legrační, ale legrační to ve skutečnosti moc není," komentovala Chládová fotografii, na níž je zachyceno, jak dopadla chata po řádění medvěda, který hledal něco k snědku a zanechal tam po sobě spoušť. „Každý rok před expedicí skládáme zkoušky ze střílení z kulovnice, a to právě kvůli ochraně před medvědy," doplnila Zuzana Chládová.

Jeden z posluchačů se zeptal, zda není problém, když někdo medvěda zastřelí, byť v sebeobraně. „Ano, máte pravdu, to může být problém. Pokud zastřelíte medvěda, musíte zavolat příslušné zástupce orgánů, kteří vyšetřují, zda jste tak učinili skutečně v sebeobraně. Pokud ho střelíte do zad, je to špatně," vysvětlila Chládová.

Ta dále pokračovala s tím, co vše je třeba zařídit před samotnou expedicí na severní pól. Už v dubnu vyplouvá na Špicberky loď z Polska, která vědcům převáží zásoby a vybavení. To se samozřejmě ještě předtím musí nakoupit, zkontrolovat a pečlivě připravit.

Do ledovce vrtají s parní vrtačkou

„Na expedici se musí hlavně psychicky připravit studenti, kteří na Špicberkách absolvují praxi," podotkla Chládová. Expedice se konají v červnu a v červenci, kdy je na ostrovech polární den. Skupina vědců pobývá na severu většinou dva až tři týdny.

„Na místě pak instalujeme meteorologické stanice, vrtáme pomocí parní vrtačky takzvané ablační tyče do ledovce Bertilbreen, abychom mohli sledovat ústup ledovce, a dále se věnujeme studiu větrných podmínek," vyjmenovala doktorka. Následně dodala, že výsledky měření opravdu ukazují na globální změny klimatu. „Za sto let se otepluje zhruba o dva stupně, což je velice hodně. Přitom na jihu, na Antarktidě, tomu tak není, naopak, zde se některá místa ochlazují," porovnala Chládová.

Nakonec přišly na řadu dotazy z publika. „Jak zvládáte na severu choroby či úrazy?," zajímala se jedna z návštěvnic. Doktorka odpověděla, že nachlazení se u nich většinou projeví až po návratu domů. Úrazů prý naštěstí moc nezažili, ale pro všechny případy s sebou nosí lékárničku a v expedici je vždy jeden člověk, který má zdravotnický kurz.

Posluchači se také dozvěděli, že jediné spojení se světem členům expedice poskytuje satelitní telefon, který navíc mohou využívat jen v nejnutnějších případech.

Na závěr se rozvinula zajímavá diskuze o pohybu litosférických desek a změnách rozmístění kontinentů, ke kterým během miliónů let došlo. K dalšímu dotazu z publika, jak dlouho ledovce vydrží, Chládová poznamenala, že ty větší pravděpodobně ještě sto let, i když je velice těžké toto odhadovat. „Klima je nevyzpytatelné, může se za ta léta změnit," přemítala doktorka přírodních věd.