Umělecké školy a instituce zabývající se naplněním volného času dětí mají u jednotlivých předmětů plné kapacity. Dilema pro rodiče ale může znamenat výběr zařízení, do něhož své ratolesti nakonec přihlásí.

„Zájem o studium je veliký. Dalo by se říct, že si z žáků, kteří mají zájem o studium 
u nás, můžeme vybírat. Máme dvacet dva aprobovaných učitelů, z nichž naprostá většina se zaměřuje na hudební obory. U dětí je nejoblíbenější hra na klavír a zpěv," vylíčil ředitel humpolecké Základní umělecké školy Gustava Mah᠆lera Josef Jirků.

Stejně je tomu i na Základní umělecké škole V Kamenici nad Lipou a na její pobočce v Počátkách. „Za poslední dva roky máme obrovský nápor dětí takřka na všechny obory. Nedá se přesně specifikovat, který je nejoblíbenější," uvedl ředitel školy Martin Vaverka.

Kvalita je podobná

Mimo speciální umělecké školy především dívky oceňují tanečky či cvičení pro mažoretky a kluci různé druhy sportovních odvětví. Kromě klavíru děti zajímají 
i ostatní hudební nástroje, ohlas zaznamenaly kupříkladu kytara a flétna. Mimo zpěvu je baví i malování nebo práce s keramikou.
„U nás je z hudebních oborů nejoblíbenější klavír, kytara a zpěv. Dále děti rády chodí na taneční a výtvarný obor. A nově jsme otevřeli také obor literárně-dramatický, což je v podstatě divadlo," sdělil ředitel Základní umělecké školy v Pelhřimově Pavel Knězů.

Úroveň uměleckých škol, kde jsou aprobovaní učitelé, by měla být zhruba stejná jako například v domech dětí 
a mládeže (DDM), kde působí 
i vychovatelé bez pedagogického vzdělání. „Myslím, že kvalitu výuky u nás a v zařízeních, jako jsou DDM, je těžké srovnávat. Oni mají hodně aktivit, jedná se ale především o zájmovou činnost, my jsme jednoduše školská instituce," uvedl Martin Vaverka.

„My se ale také snažíme od tradičních postupů odpoutat. Tvoříme různé soubory a kapely, protože děti si chtějí vyzkoušet to, co vidí v televizi," dodal. Stejnou kvalitu výuky na různých místech má od roku 2015 zajišťovat zákon.

„Na změnu legislativy se připravujeme už v letošním školním roce. Naši vychovatelé a externí pracovníci projdou čtyřicetihodinovým školením. V jeho závěru získají speciální osvědčení o tom, že mají takzvané pedagogické minimum," vysvětlil ředitel pelhřimovského DDM Libor Fišar.

Kvalita výuky v takových institucích se ale od uměleckých škol příliš neliší. Právě pelhřimovský DDM nabízí více než 80 různých kroužků rozdělených do několika kategorií. Jedná se nejen o různé sporty, ale i hodiny hry na kytaru, na flétnu či jiný hudební nástroj, dále pak taneční nebo dramatické kroužky.
„Je pravda, že s dětmi třeba nechodíme tolik koncertovat jako umělecké školy, zároveň tu ale děti nejsou známkované a je to hodně o jejich vlastní snaze a vůli. Naučíme hrát i méně talentované děti. Také jsme levnější," řekla pedagožka z pelhřimovského DDM Dana Kalinová.

A stejně jako u jiných položek i výdaje spojené s volným časem dětí něco stojí. A ceny se opravdu výrazně liší. Zatímco v DDM se ceny prakticky všech aktivit pohybují mezi pěti až osmi sty korun ročně, v umělecké škole musejí děti nejprve absolvovat přípravné kurzy, které jejich rodiče vyjdou zhruba na dvě stě korun měsíčně. Individuální studium je pak ještě nákladnější.

Karolína Hovorková