Po obvodu chrámu stojí velké železné konstrukce. Ve výšce očí jsou na tabulkách nalepené dokumenty, teprve nad nimi visí čtrnáct obrazů křížové cesty. Ty korespondují s tradičními zastaveními, ale i v jejich abstraktním pojetí je čitelný mj. motiv vězeňské cely či ostnatého drátu.

„Je to moderní abstraktní umění, pochopení vyžaduje větší úsilí," komentoval obrazy královéhradecký biskup Josef Kajnek, který do Želiva zavítal v sobotu na komponovaný večer obrazů, poezie a hudby. Ke křížové cestě, která měla za účasti kardinála Duky premiéru ve svatovítské katedrále, totiž vznikla i básnická sbírka a hudební doprovod. Autor díla, malíř Michail Ščigol, do Želiva nakonec kvůli počasí nedorazil.

Reakční řeholníci

„Obrazy jsou výš, aby návštěvník symbolicky vzhlížel vzhůru. A fotokopie dokumentů z bezpečnostního archivu lze z tabule sundat a číst třeba v lavici," uvedl malířův asistent Bohuslav Eckart.

U devátého zastavení můžeme číst třeba postup obsazení Želiva: „Oddíl SNB obsadí klášter. Zůstanou v něm pouze představení a vlivní reakční řeholníci, s nimiž bude proveden výslech." Nechybí výpovědi obětí vykonstruovaných procesů, dopisy z vězení a symbolickou nadějí na závěr je zákon o protikomunistickém odboji z roku 1993.

Eckart dodává, že původně chtěli tuto putovní křížovou cestu střídat v různých místech po měsíci. „Jenže instalace je náročná a měsíc je krátká doba na to, aby se na ni lidé z regionu přijeli podívat," dodal Eckart s tím, že v Želivě instalace potrvá rok a půl.

Dílo pořídil ruský rodák Ščigol ze svého a za pomoci dotací města Jičín, kde žije, a dobrovolné práce řemeslníků.

Ke křížové cestě patří v kostele i železná loď, do které lze umístit svíčku. Celé dílo také popisuje a doplňuje kniha Hoří déšť, která je k dostání na recepci kláštera.

Při Akci „K" byly v noci 13. dubna 1950 přepadeny oddíly SNB a milicemi československé mužské kláštery. Řeholníci skončili v internačních klášterech, mj. i v Želivě, kde byli drženi řadu let. Internováno bylo přes dva tisíce mnichů a kolem 10 tisíc jeptišek a zabráno bylo přes tisíc řádových domů a klášterů.