Nese název Křížek v polích a zhruba před rokem ji zde vybudovalo Občanské sdružení Zelené srdce.

„Naši členové se drobným památkám věnují dlouhodobě a vznik této stezky o smírčích a pamětních křížích či kamenech byl takovým vyústěním naší činnosti. Tyto objekty stojí za pozornost už díky vlastnímu provedení, protože mnohdy to jsou umělecká díla, a také díky příběhům, které vypravují," zmínil Pavel Koubek ze sdružení Zelené srdce.

Ke Křížku v polích vede zelená turistická cesta od rozcestníku, který se nachází na stromě na návsi v Mladých Bříštích. Naučná stezka návštěvníka provede po celkem pěti zastaveních, na kterých jsou umístěny informační tabule – Křížek v polích, Smírčí kříže, Proč se kříže stavěly?, Ničení křížů a Někdy stačí málo!. Je dlouhá asi kilometr a půl a na jejím konci stojí Polní studánka.

Připomíná zmizelé

Hned u prvního zastavení je k vidění zvláštní pomníček, který tam členové sdružení Zelené srdce postavili asi před čtyřmi lety.

„Jedná se o volnou repliku křížového kamene, kterou vytvořil Martin Herzán z Jihlavy a v srpnu 2010 ji umístil na místě bývalého hřbitova u kostela svatého Ducha v Jihlavě jako připomínku křížového kamene, který tu dříve stál. Tato replika ale musela být krátce poté z rozhodnutí města z tohoto místa odstraněna. Naše sdružení ji od pana Herzána získalo a postavilo ji v Mladých Bříštích jako pomníček věnovaný zmizelým smírčím kamenům a křížům," vysvětlil Koubek.

Na pomníčku je vytesán symbol ježka jako symbol Jihlavy, potažmo celé Vysočiny, a podkova, která tu je podle Koubka pro štěstí všem ostatním kamenům.

Tyto drobné památky se mohou rozdělit do dvou skupin. První zahrnuje pamětní kříže a kameny, které byly v krajině postaveny na památku někoho či nějaké události. Do druhé skupiny patří smír᠆čí kříže, které byly zhotoveny na znamení smíru mezi vrahem a duší jeho oběti. U křížů lidé často zasazovali stromy, nejčastěji lípy.

Bez křížů, božích muk či kapliček si málokdo dokáže krajinu Vysočiny představit. Někde jsou si jejich kulturního a duchovního rozměru vědomi, a proto je udržují, jinde zůstávají zapomenuty. Často se bohužel také stávají terčem zlodějů či vandalů.