Necelé čtyři desítky odvážných milovníků přírody se pod vedením zkušeného ochránce přírody ze sdružení Zelené srdce Pavla Koubka vydaly po setmění do křemešnických lesů za sovím houkáním už počtrnácté. Už předem bylo jisté, že míněného sýčka obecného ani za nejlepších podmínek neuslyší.

Zmíněná sova je totiž něco jako pověstná paní Columbová. Na Vysočině už delší dobu nebyla spatřena. Ze zdejší přírody už před lety zmizela. „Sýček obecný v našich lesích v současnosti nežije. Bohužel poslední prokázaná informace o jeho výskytu na Vysočině je z roku 2001,“ vysvětlil smutný stav věcí Pavel Koubek.

Nejspíš právě kvůli jeho úbytku v přírodě vyhlásila sýčka obecného v letošním roce Česká ornitologická společnost Ptákem roku. „Důvodem je především jeho ohrožení, protože v celé republice je odhadována jeho početnost na posledních 150 kusů,“ upřesnil nelichotivý údaj Pavel Koubek.

Pokud by se ohrožený druh sovy podařilo, a to i aktivitami České ornitologické společnosti, zachránit, mohl by se třeba časem vrátit rovněž do vysočinské přírody. I v případě příznivého vývoje je to v každém případě pomyslný běh na dlouhou trať.

Ne všechny druhy sov stihl v minulých letech stejný osud jako sýčka obecného. Některých naopak v přírodě přibývá. „To platí například pro kulíška nejmenšího nebo sýce rousného, druhy malých lesních sov,“ vyjmenoval dva druhy sov Pavel Koubek.

V lesích na Křemešníku je dále možno zaslechnout houkání puštíka obecného a výra velkého. Za příznivých okolností.
Pětatřicetičlenná skupina aktivních účastníků letošní Soví noci ale v sobotu 3. března nezaslechla hlas žádné ze čtyř uvedených sov, přestože se po pěšinkách nočního Křemešníku toulala téměř hodinu a půl. „Důvod, proč jsme žádnou sovu nezaslechli zahoukat, zůstává skryt v samotné soví říši. Sovy někdy houkají, jindy ne. Jisté je, že počasí bylo letos příznivé, sovy nehoukají za větrného počasí,“ poodhalil svět sov průvodce po Křemešníku Pavel Koubek.

Letos se Soví noc konala počtrnácté. Pavel Koubek odhadl, že sovy nehoukaly při každé druhé této nevšední společné vycházce. „I když jsme letos neměli štěstí, abychom zaslechli opravdové soví houkání, noční procházka výjimečnou atmosféru určitě měla. Kromě toho jsem se pokusil skutečné soví houkání nahradit houkáním na vábničku, o sovách jsme si během procházky, která trvala do osmé hodiny, popovídali, nikdo neodcházel vysloveně zklamaný,“ přiblížil program letošní Soví noci Pavel Koubek.